ČASTÉ OTÁZKY

Údaje o době odezvy se skutečně u jednotlivých výrobců zásadně liší v použité metodice, na které pak závisí i výsledný čas odezvy. Podle způsobu vyhodnocení se může doba odezvy u stejného monitoru lišit i více než 3x! Metodika používaná firmou EIZO pro vyhodnocení odezvy je velmi přísná a vyjadřuje tzv. "typický" čas, který reprezentuje minimálně 90% všech změn v obvyklém pohyblivém obraze. Zjednodušeně se dá říci že se jedná o "průměrnou" hodnotu, i když použitá metodika zahrnuje navíc i další kritériapro vztah mezi maximální a střední odezvou apod. LCD monitory EIZO jsou navrhovány v otázce odezvy tak, aby odezva byla pokud možno konstantní pro všechny hodnoty vstupního signálu, což znamená že rychlost překreslování pohyblivých objektů na obrazovce je stejná pro všechny barvy, nezávisle na pozadí v kterém se objekt nachází. Další podrobnosti k otázce odezvy u LCD včetně názorných grafů jsou zpracovány v sekci White Papers.

V současné době žádný výrobce LCD-panelů není schopen zaručit 100% výrobu LCD panelů s nulovým počtem vadných zobrazovacích pixelů nebo jejich částí (tzv.subpixelů). Každý výrobce tedy počítá s faktem, že určité procento vyrobených LCD-panelů bude obsahovat nějaký počet defektních zobrazovacích bodů. Zabránit se tomu dá jen poměrně drahou selekcí a každý výrobce monitorů má s výrobcem (dodavatelem) LCD-panelů uzavřen kontrakt, kde je stanoveno dohodnuté "toleranční" pásmo. EIZO NANAO Corp. nasadilo pro své monitory jedno z nejpřísnějších tolerančních pásem na světě, které např. nepovoluje ŽÁDNÝ vadný zobrazovací pixel, tj. žádný trvale svítící bílý bod ani žádný trvale nesvítící černý bod (Zero Pixel Policy). Povolené jsou pouze defektní části zobrazovacích pixelů - tzv. defektní subpixely, které se mohou vyskytovat max. dva na celé obrazovce.

Podrobnější informace o tolerančním pásmu používajícím EIZO NANAo Corp.ve svých monitorech EIZO najdete zde.

Pro základní nastavení chromatické teploty je určena funkce „Temperature“ s přednastavenými hodnotami od 4.000K do 10.000K po 500K. Pro případné doladění lze pak využít funkci „Gain“, která dovoluje upravit přímo „výkonové“ poměry složek R?G?B, produkovaných monitorem a navíc také barevnou sytost a barevný odstín (posun) základních barevných složek R-G-B. Všechny tyto nástroje pro precizní barevné nastavení monitoru jsou integrovány standardně do všech LCD monitorů EIZO. Nejvyšší grafické modely pak ještě navíc umožňují dokonce nastavovat sekundární barevné složky C-M-Y (funkce HexaColor).

U vyšších modelů s technologií „HexaColor“ je možné využívat nástroj „6-Colors“ pro korekci reprodukce základních primárních složek R-G-B a navíc také sekundárních barevných složek C-M-Y. Narozdíl od klasických CRT monitorů se tímto nemění nativní vlastnosti obrazovky, ale pouze se přikazuje řídící jednotce, jak má reprodukovat určité kombinace RGB signálu přijímaném na vstupu. Díky speciálně vyvinutému procesoru je možné měnit v jednotlivých barvových složkách obrazu nejen odstín, ale i sytost barev a to zcela nezávisle na ostatních parametrech obrazu. Protože se jedná o nástroj pro korekce základních barev obsažených v reprodukovaném obraze, tak se změny projeví tim silněji, čím je konkrétní barva sytější. Naopak u neutrálních barev s vyrovnaným poměrem R:G:B se uvedené korekce projevit nemohou - to se týká celé šedé škály od bílé po černou. Tato nezávislost digitálního algoritmu řízení LCD s 10-bit nebo 14-bit gama korekcí má právě velkou výhodu v tom, že ostatní vlastnosti obrazu jako je celkový jas, gradace, ale i chromatická teplota bílého bodu zůstává při použití „6-Colors“ zcela nedotčena. Pro korigování teploty bílého bodu se používá funkce „Gain“, která dovoluje upravit přímo „výkonové“ poměry složek R?G?B, produkovaných monitorem.

Nevhodná sytost barev je u běžných LCD monitorů často kritizována. Proto je u všech monitorů EIZO vybavených alespoň 10-bitovým zpracováním vstupního signálu k dispozici funkce „Saturation" (Sytost). Tento nástroj je určen ke snížení nebo zvýšení celkové sytosti barev. Krajní poloha při maximálním snížení sytosti odpovídá reprodukci obrazu na „černobílém“ monitoru, což znamená vykreslení vstupních dat pouze pomocí šedé škály.

Monitory s oběma typy DVI vstupů se při pohledu na konektory téměř neliší, ale technicky se jedná o nezanedbatelný rozdíl. Univerzální vstup DVI-I je totiž zapojen tak, aby mohl přijímat jak digitální, tak i analogový signál. Naproti tomu DVI-D představuje jednodušší variantu, kterou lze použít pouze v kombinaci s grafickou kartou vybavenou digitálním výstupem. Pokud je tedy některý monitor vybaven dvěma vstupy DVI-I, pak je možno pracovat např. s oběma signály v digitální nebo analogové podobě. V případě, kdy je monitor vybaven jedním „pouze“ digitálním DVI-D a druhým „pouze“ analogovým VGA vstupem, pak při současném využití obou vstupů musí být jeden zdroj signálu digitální a druhý analogový.

Prodej monitorů EIZO s klasickou CRT-obrazovkou byl na českém trhu oficiálně ukončen v roce 2004 a to zejména z toho důvodu, že již před tím byla produkce těchto monitorů zastavena.

Tvorba celkového obrazu na LCD z nezávislých pixelů je natolik odlišným principem od vykreslování obrazu jedním paprskem u klasických CRT obrazovek, že pojem „obnovovací frekvence“ jako parametr u současných LCD monitorů ztrácí smysl a není třeba se obávat „blikání“ nebo chvění obrazu z důvodu nízké obnovovací frekvence jako tomu je u CRT monitorů.
Doporučené nastavení frekvence digitálního signálu na grafické kartě pro LCD monitory připojované přes DVI je 60Hz.

Výraz „Gama-korekce“ označuje výpočetní technologii, která má za úkol eliminovat a korigovat nežádoucí vlastnosti LCD panelů při reprodukci obrazových dat, což má hlavní přínos v grafickém průmyslu, vědeckých a lékařských aplikacích a všude tam, kde je vyžadována vysoká spolehlivost a přesnost vizuální interpretace obrazových dat na monitoru.
Technologie Gama-korekce je napevno implementovaná do řídící elektroniky LCD monitoru a uživatel nemá možnost její funkci ovlivnit. Pokud probíhají tyto korekční výpočty s dostatečnou informační kapacitou (minimálně 10-bit na každý kanál R, G, B) je možné propůjčit takto vybaveným monitorům nadstandardní funkce pro uživatelské ovládání obrazových vlastností. Jednou z těchto uživatelských funkcí je například „nastavení gradace“ (v anglickém menu označeno „Gamma“), která slouží k individuálnímu nastavení gradace dle požadavků konkrétního pracoviště - využívá se třeba k dosažení shody s tiskovým výstupem apod. Nastavení gradace je tedy uživatelskou funkcí a díky vysoké přesnosti výpočetního algoritmu a důsledné kontrole výroby je uživateli umožněno spolehlivě ovládat gradační charakteristiku LCD monitorů EIZO přímo v hodnotách exponentu Gama.

Z hlediska kompatibility těchto monitorů označovaných „10-bit“ nebo „14-bit“ není potřeba mít žádné obavy. Tyto monitory se připojují ke grafickým kartám naprosto stejně jako všechny běžné monitory. Speciální výpočty s 10-bitovou nebo 14-bitovou přesností probíhají uvnitř monitoru, takže nevznikají žádné zvláštní nároky na připojení nebo obsluhu monitoru.

1. Instalovat kalibrační aplikaci EIZO ColorNavigator, který je k dispozici pro operační systémy MacOS 9.2.2, MacOSX 10.2 a novější, Windows2000/XP. Aplikace je dodávána na přiloženém CD-ROM a doporučujeme ověřit dostupnost aktuální verze na stránce podpory.
2. Zapojit CG monitor (viz příslušný manuál) a pro přenos videosignálu přednostně použít digitálního rozhraní DVI.
3. Připojit podporovanou kalibrační sondu i CG monitor k počítači pomocí USB kabelu (standardně dodáván s monitorem).

Aktuální informace o podpoře kalibračních sond v aplikaci EIZO ColorNavigator najdete zde.

Mimo modelu CG21 lze pro připojení sondy u monitorů řady ColorGraphic využít integrovaný USB-hub.

Hardwarová kalibrace CG monitorů prostřednictvím EIZO ColorNavigator má podporu pro několik kalibračních sond různých výrobců, které lze navíc objednávat s různou softwarovou výbavou a proto se výběr vhodné kombinace řeší individuálně.
Standardní balení monitoru ColorGraphic tedy neobsahuje žádnou kalibrační sondu - ta také není zahrnuta v základní ceně monitoru.

Aktuální informace o podpoře kalibračních sond v aplikaci EIZO ColorNavigator najdete zde.

Při současném nákupu sondy spolu s monitorem lze využít výhodné ceny oproti samostatnému nákupu.

Na kalibraci více monitorů EIZO ColorGraphic stačí jedna kalibrační sonda. Pro CG monitory s gamutem sRGB (všechny mimo CG220) lze využít kteroukoli ze seznamu podporovaných sond. U nejvyššího modelu EIZO CG220 s gamutem AdobeRGB je možné provést hardwarovou kalibraci přes EIZO ColorNavigator pouze se sondami z řady Eye-One společnosti GretagMacbeth.

Aktuální informace o podpoře kalibračních sond v aplikaci EIZO ColorNavigator najdete zde.

Kalibrační aplikace EIZO ColorNavigator je vyvinuta výhradně pro hardwarovou kalibraci monitorů ColorGraphic s interní 10-bitovou LUT (Look-Up Table) a pro spuštění kalibračního algoritmu vyžaduje komunikaci s CG monitorem po USB. Touto aplikací lze tedy kalibrovat/profilovat pouze monitory EIZO ColorGraphic v součinnosti s podporovanými sondami.

Aktuální verze EIZO ColorNavigator je volně ke stažení na stránce podpory.

Předpokladem pro optimální využití všech funkcí monitoru EIZO CG220 je hardwarová kalibrace přes ovládací program EIZO ColorNavigator, který podporuje pro práci s modelem CG220 pouze sondy z řady Eye-One společnosti GretagMacbeth. Vzhledem k unikátní konstrukci a barevnému spektru filtrů použitých v CG220 s pokrytím barevného prostoru AdobeRGB není vhodné použití standardních monitorových kolorimetrů. Ty jsou totiž optimalizovány pro běžné sRGB monitory, jejichž barevná charakteristika se liší natolik, že není možné dosáhnout dostatečně přesných výsledků i na monitoru s AdobeRGB gamutem. Pro dosažení očekávané přesnosti výsledného ICC-profilu generovaného z EIZO ColorNavigator je tedy zapotřebí použít nejvyšší model podporovaných měřidel z řady Eye-One a tím je spektrofotometr Eye-One Pro (stejným způsobem lze použít i modifikace označené „Monitor“, „Beamer“, „UV-cut“). Aktuální informace o podpoře kalibračních sond v aplikaci EIZO ColorNavigator najdete zde. Při současném nákupu sondy spolu s monitorem lze využít výhodné ceny oproti samostatnému nákupu.

Základní kontrolní postupy jsou založeny na použití dat odpovídajících technické konstrukci monitorů, u kterých se obraz skládá kombinací složek R-červená, G-zelená, B-modrá dle informace ze signálu grafické karty. Soubory určené pro přímou kontrolu monitorů je tedy nutné připravit jako RGB v 8-bitové hloubce (256 úrovní pro každý kanál R, G, B) a dále je potřeba při kontrole zajistit, aby signál na výstupu grafické karty nebyl přepočítáván nějakou další funkcí, což se může stát při zapnutém systému správy barev nebo zvláštních nastaveních v ovladači grafické karty.
Reprodukce CMYK souborů na RGB monitorech probíhá na základě nutné transformace hodnot CMYK na vhodné ekvivalenty vyjádřené kombinací RGB. Tato transformace probíhá v aktivní aplikaci nebo na úrovni modulu pro správu barev a grafická karta pak dostává již příkazy v podobě RGB. Monitor nakonec zpracuje příchozí signál v RGB podobě nezávisle na tom v jakém barvovém systému jsou obrazová data připravena. Soubory CMYK (tisková data apod.) jsou tedy pro základní kontrolu reprodukce barev na monitoru zcela nevhodné.

Velikost zobrazovaného textu může záviset na velikosti obrazovky a jejím rozlišení. Z počtu obrazových bodů pevně rozmístěných na ploše LCD obrazovky vyplývá jejich hustota (nebo také bodová rozteč). U monitorů s rozdílnou hustotou bodů můžeme pozorovat i rozdíly ve velikosti stejného textu.

Například u širokoúhlého monitoru S2110W (21“, 1680x1050 pix) odpovídá velikost textu např. L568 (17", 1280x1024 pix) nebo L997 (21", 1600x1200 pix) - uvedené modely mají totiž srovnatelnou hustotu bodů. Pro informace o rozlišení a funkcích konkrétního modelu nahlédněte do jeho manuálu a specifikací.

Obrázky jako fotografie atd. nebudou vypadat „protaženě“, pokud bude vaše grafická karta nastavena v ovladači na stejné rozlišení jakým disponuje váš LCD monitor (např. 1680x1050 nebo 1920x1200 pixel). Pro geometricky nezkreslenou reprodukci signálu s nižším rozlišením nebo jiným poměrem stran než je nativní rozlišení monitoru je možné u vybraných modelů EIZO využít funkci ScreenSize z menu Others.

Pro informace o rozlišení a funkcích konkrétního modelu nahlédněte do jeho manuálu a specifikací.

Ano, naprostá většina monitorů EIZO má dva vstupní konektory a podporuje připojení dvou počítačů. Vstup pro příjem signálu můžete přepnout pouhým stiskem příslušného tlačítka. LCD monitory jsou obvykle vybaveny dvěma vstupy, z nichž alespoň jeden je určen pro příjem digitálního signálu konektorem DVI-D nebo DVI-I. Pro konkrétní informace o každém modelu nahlédněte do jeho manuálu a specifikací.

Ano, čas, kdy běží spořič obrazovky je započítáván do provozního času, neboť i v tuto dobu jsou podsvětlovací trubice v činnosti a svítí. Záruční doba a předpokládaná životnost LCD monitoru se odvozuje z provozu podsvětlovacích trubic a proto časomíra monitoru sleduje právě jejich provoz.

Tento kabel bývá dodáván s LCD monitory EIZO jako standardní příslušenství. Jeho využití se předpokládá zejména v těch případech kdy není na grafické kartě k dispozici digitální výstup DVI. Tento kabel se využívá zapojením D-sub konektoru do počítače a DVI-I konektoru do monitoru. Pro opačné zapojení není kabel konstruován a monitor v takovém případě nic nezobrazí.

Povrch obrazovky monitorů LCD je tvořen zcela odlišným materiálem než tomu je u klasických CRT obrazovek a proto se doporučuje používat pro monitory LCD čistící prostředky, vyrobené právě za tímto účelem.
Společnost EIZO připravila pro LCD i CRT obrazovky spolehlivý a šetrný čistící přípravek dodávaný v sadě EIZO ScreenCleaner, který lze zakoupit jako samostatné příslušenství.

Stávající majitelé LCD monitorů EIZO se nemusí obávat toho, že by nebylo možné provozovat tyto monitory pod operačním systémem Windows Vista. Dosavadní ovladače dodávané pro Windows XP jsou kompatibilní i pro Windows Vista.

Zkratky BK, GY nebo WS vyskytující se někdy na konci označení konkrétního modelu mají za cíl upřesnit barvu tělesa monitoru. Zkratky jsou odvozeny z anglických výrazů pro příslušné barvy:
BK - Black /černá
GY - Grey /šedá/
WS - WhiteSilver /bílostříbrná/

Z aktuální nabídky monitorů EIZO na českém trhu disponují HDCP dekodérem prakticky všechny širokoúhlé modely mimo grafického speciálu CG221.
Podrobnější informace o podporovaných signálech na vstupu konkrétního monitoru naleznete v jeho specifikacích nebo manuálu.

Pro tento typ aplikací jsou nejvhodnější modely osazené kvalitním symetrickým LCD panelem s technologií "S-PVA/S-IPS", které zaručují zachování gradace obrazu nezávisle na úhlu pohledu uživatele a také konstantní rychlost odezvy v celém rozsahu středních (video) tónů. Moderní technologie EIZO dnes nabízí široké možnosti podle nároků a finančních možností jednotlivých uživatelů. Základním pomocníkem a rádcem při výběru vhodného monitoru Vám může být utilita: "EIZO průvodce pro výběr monitoru", kterou naleznete na hlavní produkrové stránce EIZO nebo přímo zde: Průvodce pro výběr

LCD monitory EIZO vybavené konektorem DVI jsou přednostně určeny pro příjem digitálního signálu. Tyto monitory lze většinou připojit i analogovým způsobem za použití příslušného kabelu s konektorem D-Sub, ale tato možnost je k dispozici jen pro nezbytně nutné nebo provizorní případy. Přenos obrazového signálu digitálním způsobem z DVI výstupu grafické karty poskytuje výrazně stabilnější a přesnější signál než tomu bývá u přenosu obrazu analogovým signálem. Technické parametry monitoru a kvalita zobrazení jsou proto zaručeny jen při digitálním signálu díky propojení kabelem s DVI konektory.
Tento požadavek na digitální připojení monitoru nabývá na důležitosti hlavně u grafických monitorů s kalibrací apod.

Případ pootočení obrazovky o 90˚ pro zobrazení "navýšku" se označuje jako funkce "Pivot" nebo také "Portrait-mode" a může být výhodné pro práci s dokumenty takto orientovanými. K využití této možnosti nestačí jen otočit obrazovku, ale je nutné monitor připojit k takové grafické kartě, která ve svých ovladačích dovoluje takovéto pootočení obrazového signálu na svém výstupu. U grafických karet vybavených funkcí manuálního přepínání otočení signálu pak již není potřeba žádný další specializovaný software pro zobrazení "navýšku".

Některé LCD monitory EIZO jsou vybavené gravitačním čidlem pro automatickou detekci polohy monitoru - funkce ActiveRotation II, ale i v tomto případě je nutné aby připojená grafická karta dovolovala obrazový signál otočit již na svém výstupu.

Ano, takové ovládání je možné prostřednictvím komunikačního portu USB který se nachází na monitorech EIZO a k propojení s řídícím počítačem slouží USB kabel (A-B) dodávaný ve standardním příslušenství. Pro ovládání funkcí konkrétního monitoru je potřeba použít příslušnou aplikaci, která je dodávána na CD v příslušenství monitoru - u většiny monitorů EIZO se jedná o ScreenManagerPro. U grafických monitorů s HW-kalibrací je pak pro přesné nastavení k dispozici ColorNavigator s možností ukládat vlastní nastavení-kalibrace.
U některých modelů jsou pak využitelné i další specializované aplikace například pro dálkovou správu monitorů po síti. Informace o aktuálních verzích uvedených SW a jejich kompatibilitě s operačními systémy lze získat na stránkách podpory.

ScreenManagerPro je specializovaná aplikace pro ovládání monitorů EIZO prostřednictvím komunikačního propojení přes kabel USB. Tato aplikace je dostupná pro operační systémy MS Windows a dovoluje využívat nadstandardní možnosti ovládání monitoru, které nejsou dostupné nebo možné pomocí základních tlačítek na monitoru. ScreenManagerPro nabízí mimo jiné nastavit klávesové zkratky, časový kalendář pro automatické spouštění a vypínání monitoru nebo přiřazovat jednotlivá nastavení konkrétním aplikacím, jejichž aktivace pak znamená i automatické přepnutí monitoru do přiřazeného režimu.

Pro základní provoz monitoru není potřeba instalovat žádné ovladače ani jiný software. Monitory EIZO podporují komunikační standard DDC na základě kterého operační systém rozpozná připojené zařízení a nainstaluje ho jako "Standard" nebo "Plug&Play".

V případě některých modelů EIZO se mohou vyskytovat speciální funkce, pro jejichž využití je nutné instalovat příslušný ovladač nebo software dle podporovaného operačního systému.

Základní provoz monitorů EIZO připojených k počítačům společnosti Apple Computer není omezen a není potřeba instalovat žádné ovladače k jejich běžnému provozu.

Nabídka doplňujícího softwaru pro speciální funkce se může lišit u různých operačních systémů.

K plnohodnotnému využití LCD monitoru s rozlišením přesahujícím kteroukoli z hodnot 1920 x 1200 pixel je zapotřebí zajistit aby výstup grafické karty i propojovací kabel DVI byl dodavatelem specifikován jako verze "Dual-Link".
Typicky se jedná o připojování LCD monitorů s úhlopříčkou 30" a fyzickým rozlišením 2560 x 1600 pixel.
Příslušný signálový kabel je u monitorů EIZO dodáván ve standardní výbavě.

Takový případ je běžně způsoben u starších typů grafických karet, které nemusí být schopny generovat na DVI výstupu signál s vyšším rozlišením než 1280 x 1024 pixel (případně 1600 x 1200 pixel).
Dalším častým důvodem bývá zastaralý ovladač, který např. nedovoluje zvolit širokoúhlý formát signálu apod. Na aktualizaci ovladačů a informace o maximálním rozlišení signálu kontaktujte dodavatele nebo výrobce grafické karty.

U monitorů EIZO neni vyžadována ani doporučována jákákoli registrace a není tím dotčena platnost záruky ani provozní možnosti (neplatí u speciálních řešení s návazností na zvláštní software atd.).

V prvním kroku je vhodné využít např. webovou aplikaci Průvodce výběrem monitoru dostupnou na stránkách www.eizo.cz. V dalším kroku pak konzultačních služeb (zdarma) kompetentních pracovníků místního zastoupení.

Jistým vodítkem jsou i poměrně podrobně zpracované produktově zaměřené webové stránky www.eizo.cz, kde jsou monitory již prioritně vhodně členěny do různých skupin podle svých vlastností a zaměření.

V každém případě je třeba si uvědomit, že monitory EIZO patří ke světové špičce a jsou tedy vysoce specializované a přizpůsobené požadavkům (optimalizované) různým skupinám profesionálních uživatelů, tak aby byla současně minimalizována finální prodejní cena, takže neexistuje a ani není cílem vyrobit univerzální monitor vhodný pro všechny typy uživatelů. Takový monitor by totiž byl nesmírně drahý a každá skupina uživatelů by z něj stejně mohla v praxi využít jen část jeho vlastností.

Proto je třeba při výběru monitoru přesně definovat úlohy, které by měl monitor umět v praxi řešit a také si předem podle svých finančních možností a potřeb stanovit požadovanou úroveň kvality reprodukce obrazu. 

K čištění obrazovek je doporučováno používat zásadně k tomu vyráběné přípravky obvykle ve sprašovém provedení. Vhodný je např. čistící prostředek Opticlean, Polyclean a další, popřípadě čistící sady a spraye dodáváné přímo společností EIZO.

Vhodné je prostředek nastříkat na vhodný hadřík a tím pak očistit zanesená (mastná) místa na ploše monitoru. Není vhodné stříkat čistící prostředek přímo na monitor a pak nechat tekutinu volně stékat po ploše monitoru, protože mohou být poškozeny kontakty LCD panelu umístěné pod krycím rámečkem.  

Čitelnost textu je dána nejen vhodnou volbou velikosti písma pro danou úhlopříčku, ale také typem písma a použitým algoritmem pro vyhlazování jeho zaoblení. Nejostřejší je text (písmo) zobrazeno na monitoru tehdy, když monitor pracuje v tzv. nativním rozlišení, tj. v případě, kdy rozlišení odpovídá maximálně možnému počtu zobrazitelných obrazových bodů. Ve všech případech, kdy je nastaveno menší rozlišení, než nativní, a obraz je přesto zobrazován po celé ploše monitoru, dochází k matematickému přepočítávání zobrazovaných pixelů a tedy i zobrazovaného písma a tím k jeho částečnému zkreslení (rozostření). Někdy dochází k matematickému vyhlazování oblých částí písma i v případě nativního rozlišení monitoru. To je však důsledkem zapnutí vyhlazovacích algoritmů operačního systému nebo jeho aplikací – ne vyhlazovacích algoritmů monitoru. V takovém případě je obvykle možné vyhlazovací algoritmy aplikací vypnout a tím dosáhnout max.ostrosti zobrazovaného písma.

Obraz je na monitoru se stejnou horizontální i vertikální vzdáleností sousedních obrazových bodů zobrazen správně bez geometrických zkreslení, pokud poměr zobrazovaných pixelů v horizontálním a vertikálním směru odpovídá poměru zobrazovaných sloupců a řádků nastaveného rozlišení. Např. na monitoru s  poměrem zobrazovaných pixelů v horizontálním a vertikálním směru 16:10 je možné geometricky nezkresleně zobrazovat obraz v případě rozlišení se stejným poměrem sloupců a řádků, tedy např. 1680:1050 (=16:10) nebo 1152:720 (=16:10) atd. Naopak nelze při roztažení obrazu na celou plochu takového monitoru zobrazovat geometricky nezkresleně obraz s poměrem rozlišení např. 5:4 (1280x1024) nebo 4:3 (1600x1200).

Ano, monitory EIZO jsou testovány a pracují správně s moderními stolními i přenosnými počítači Apple používajícími operační systém MacOSX.

Ano, přídavný ovládací software významně zvyšuje užitné vlastnosti monitorů EIZO. Nejznámější a nejčastěji používanou aplikací je ovládací software EIZO ScreenManager Pro, který slouží k pohodlnému ovládání základní obrazových parametrů monitoru a také k automatickému nastavení obrazu podle přednastavených parametrů definovaných uživatelem podle právě aktivní zvolené aplikace. Např. pouhým poklepem na ikonku Wordu se nejen spustí textový editor Word, ale zároveň se nastaví obraz na předem definované hodnoty jasu, barevné teploty, gradace obrazu atd. Příkazy putují do monitoru přes rozhraní USB nebo přímo prostřednictvím videokabelu (DCI-kanál).

Obdobou ovládacího software EIZO ScreenManager Pro pro OS Windows je aplikace EIZO Screen Tuner pro OS MacOSX.

Dalším významným softwarem sloužícím pro hw-kalibraci profesionálních monitorů řady „CG“ je aplikace EIZO ColorNavigator. Také v tomto případě je zapotřebí monitor propojit s PC pomocí USB kabelu, pomocí kterého je pak monitor schopen přijímat příkazy pro požadovanou korekci svých obrazových parametrů.

Kancelářské monitory EIZO nabízejí svým uživatelům i přes vysoký tlak na jejich nízkou cenu řadu vylepšení, která výrazně zvyšují jejich užitnou hodnotu a ulehčují uživatelům jejich práci.

Standardem jsou např. obvody Auto EcoView pro automatickou optimalizaci jasu podle intenzity okolního světla dopadajícího na monitor. Kromě snížení zrakové únavy přináší tato technologie také výrazné úspory ve spotřebě el. energie a významné prodloužení životnosti podsvětlovacího systému. Z nových vlastností je to přednastavený režim Paper Mode, který optimalizuje kontrast a podání bílé pro simulaci tiskového papíru při čtení elektronických knih, novin atd.

Další novinkou (23" LCD řady "EV" = EcoView) je integrovaný senzor EcoSense pro automatické zapínání/vypínání monitoru podle přítomnosti lidské obsluhy. Model EV2313W je vybaven kromě standardních 2 vstupů (DVI-D a D-Sub15) také moderním 8-bit digitálním rozhraním typu DisplayPort.

Všechny kancelářské modely jsou vybaveny úspornými integrovanými reproduktory ukrytými v zadní části monitoru a schopnými reprodukovat "hlášky Windows" či základní zvukový doprovod např. k webovskému videu.

U modelů osazovaných obrazovkou typu "TN" s novým úsporným podsvětlovacím systémem nepřekračuje typická spotřeba 20W! U modelů osazovaných obrazovkou typu "VA" schopným kvalitně reprodukovat též kancelářskou grafiku nepřekračuje typická spotřeba 25W!

Video monitory na rozdíl od monitorů pro reprodukci statického obrazu umožňují navíc přijímat video formáty obrazových dat, které jsou obvyklé v oblasti pohyblivého videa. K tomuto účelu jsou také zpravidla osazeny kromě DVI vstupů také obvyklejšími HDMI nebo DP – vstupy. Z těchto důvodů je pak možné k nim bez problémů kromě klasického PC připojovat i přímo další externí video-periférie (DVD-přehrávače, kamery, hrací konzole TV-settop boxy atd.).

Dále jsou video monitory osazeny obrazovkou s krátkou dobou odezvy a vybaveny elektronikou, která tuto dobu dále výrazně zkracuje zejména v oblasti pohyblivého videa. Pro interaktivní nasazení video monitorů je také důležité co nejkratší zpoždění mezi vstupním videosignálem a jeho obrazovým výstupem udávané v tzv. počtu zpožděných obrazových snímků pod pojmem známým jako Input Lag.

Samozřejmostí je celá řada doplňkových funkcí: Proměnný (dynamický) kontrastní poměr (Kontrast Enhancer) pro zvýraznění detailů v tmavých scénách, nastavování obrazové interpretace úrovně černého bodu (Blackl-Level), nebo např. možnost zobrazovat videosignál ve vymezeném videookně (obraz v obraze) či nastavení zvukového doprovodu.

Výrobce rozlišuje důsledně mezi tzv. závažným nebo lehkým poškozením obrazového pixelu. Za závažné poškození pixelu je považován stav, kdy jsou trvale nefunkční všechny tři subpixely jednoho obrazového bodu, což se projevuje buď na černém pozadí, jako jasně svítící bílý bod nebo na bílém pozadí jako černá tečka.

Za lehké poškození pixelu je považován stav, kdy jsou trvale nefunkční jeden nebo max. dva subpixely jednoho obrazového bodu, což se obvykle projevuje buď na černém pozadí, jako trvale svítící červený, modrý nebo zelený subpixel (třetina bodu) nebo na bílém pozadí jako subpixel svítící nějakou doplňkovou barvou v důsledku trvale nesvítícího subpixelu.

Toleranční pásmo monitorů EIZO v současné době povoluje nulový počet závažně poškozených obrazových bodů (vadná celá trojice subpixelů tvořících týž obrazový bod) a max. 2 lehce poškozené obrazové body (poškozen pouze jedn nebo dva subpixely téhož obrazového bodu).

Od 01.9.2003 platí pro všechny komerční monitory EIZO záruka, která je dána prodlouženou záruční lhůtou po dobu 5 let* nebo stanovenými provozními hodinami (podle toho, co nastane dříve), které jsou vymezeny podle modelu 15.000 nebo 30.000 hod. standardního provozu. Standardní provoz znamená různou denní zátěž - podle modelu - 8 hod/ den nebo 16 hod/ den nebo až 24 hodinový režim (režim 7/24).

U tzv. kancelářských modelů (modely osazované méně odolnými LCD panely typu „TN“ nebo některými menšími LCD panely typu „VA“) platí navíc omezená záruka na vady zobrazovacího LCD panelu po dobu max. 3 let - záruka na elektronické závady kancelářských monitorů je však poskytována po dobu 5 let nebo 15.000 hod provozu.

Aktuální informace o záručních lhůtách k jednotlivým modelům na stránkách www.eizo.cz nebo údaje uvedené ve zveřejňovaných katalogových listech konkrétních produktů.

*Pozn.: V některých speciálních případech (některé vysokojasové lékařské monitory, dotykové displeje, speciální velkoplošné monitory atd.) může být záruční lhůta kratší, než obvyklých 5 let. Sledujte aktuální informace záručních podmínek k jednotlivým modelům na stránkách www.eizo.cz nebo údaje uvedené ve zveřejňovaných katalogových listech konkrétních produkt ů.

Potvrzena je např. grafická karta ATI Radeon HD 4870, viz. odkaz: www.luminous-landscape.com/reviews/accessories/10bit.shtml  

Všechny nové grafické karty ATI Fire Pro a nVIDIA Quadro.

Všechny nové grafické modely EIZO řady „SX“ a „CG“: (22“) SX2262W, (24“) SX2462W, (22“) CG223W, (24“) CG243W, (24“) CG245W.

Moderní univerzální grafické rozhraní s velmi vysokou šířkou přenosového pásma (až 10.8 Gbps), které umožňuje přenášet digitální data až na 2.5x větší vzdálenosti než např. dosavadní rozšířený typ digitálního rozhraní typu DVI-SL (Digital Visual Interface Single Link) pracující s šířkou pásma „jen“ 3.96 Gbps.

Další výhodou větší přenosové rychlosti je zvýšení barevné hloubky přenášených dat až na teoretických 12-bit. Pro každý barevný RGB-kanál. Dnešní nejmodernější monitory vybavené DisplayPortem dokážou přenášet a zobrazovat 30-bitová barevná data (10-bit pro každý RGB-kanál).

Rozhraní DP používá pro zajištění vyšších přenosových rychlostí jiný přenosový protokol - Micro-Packed-Based na rozdíl od rozhraní typu DVI, kde je používán protokol typu TMDS (Transition Minimized Differential Signaling), proto je nutné pro převod (konverzi) z rozhraní DP -> DVI vždy použít aktivní konvertor dodávaný obvykle ve formě kompaktních adaptérů, které jsou však vesměs napájeny z příslušného napájecího pinu DP-konektoru, takže nevyžadují žádný externí napájecí zdroje! (Opačná konverze DVI -> DP je teoreticky také možná, ale je k tomu vždy nutné v každém případě použít JINÝ typ adaptéru než DP -> DVI a navíc je nutné zajistit externí napájení, protože konektory DVI neobsahují napájecí pin).

Jedna z obrovských výhod rozhraní DP je jeho univerzálnost, která umožňuje snadnou konstrukci kompaktních adaptérů (aktivních konvertorů) umožňujících snadné připojení ke všem stávajícím rozšířeným a nejvíce používaným rozhraním, takže na trhu lze snadno obstarat kompaktní konvertory typu DP -> DVI-SL, DP -> DVI-DL, DP -> HDMI, DP -> VGA.

DP existuje také ve variantě MINI (počítače Apple), kdy je pro připojení monitorů vybavených moderním rozhraním typu DP pak třeba použít konvertor MiniDP -> DP. I v tomto případě se jedná o konvertor (ne běžný adaptér), protože rozhraní MiniDP se v některých specifikacích od rozhraní DP mírně liší.

Rozhraní DP dokáže podobně, jako např. rozhraní HDMI přenášet kromě digitálního obrazu také digitální zvukové signály. K tomu je nutná softwarová podpora příslušných ovladačů dodávaných ke grafické kartě vybavené DisplayPortem..

POZOR

1. Ne ke všem grafickým kartám vybaveným DisplayPortem jsou automaticky dodávány příslušné knihovny (obvykle OpenGL) umožňující vykreslování dat v 10-bitové barevné hloubce.
2. Ne všechny monitory vybavené DisplayPortem umožňují realizovat 30-bitový přenos a zobrazování barevných RGB-dat s 10-bitovou barevnou hloubkou (1 mld.barevných odstínů).

Digitální signál typu Dual Link na rozhraní DVI-D (Digital Visual Interface) znamená použití dalších třech párů (celkem tedy již 6 párů+“Clock“) pinů pro zajištění dvojnásobné šířky pásma (2x3.96Gbps = 7.92Gbps) sériového datového přenosu barevného digitálního RGB video signálu s rozlišením vyšším, než 1920x1200@60Hz. Pro každou barevnou složku R-G-B (Red-Green-Blue) jsou vyčleněny dvě dvojice („páry“) pinů zajišťující sériový diferenciální přenos (TMDS).

Typicky se tedy s propojovacím video kabelem typu Dual Link (DL DVI-D) setkáme např. v případě 30“ monitorů s ultra vysokým rozlišením 2.560x1.600@60Hz.

Pozn. V případě 10-bitové barevné hloubky (30-bitové přenosy dat) je kabel typu Dual Link nutný i v případě menších rozlišení než 2.560x1.600.

Moderní grafické karty však upřednostňují podporu 30-bitového přenosu na modernějším rozhraní typu DisplayPort, který dosahuje díky vylepšenému přenosovému protokolu (Micro-Packed-Based) také ještě vyšší šířky pásma (10.8 Gbps) než rozhraní typu Dual Link a dokážou tak přenést a zobrazit bez problémů např. 30-bit. videosignál a to i při rozlišení 2.560x1.600@60Hz!

Signál typu Single Link na konektoru DVI-D je určen pro rychlý sériový přenos 8-bitového digitálního videosignálu s protokolem TMDS (Transition Minimized Differential Signaling) pomocí definovaného rozhraní DVI (Digital Visual Interface) nebo HDMI (High-Definition Multimedia Interface).

TMDS protokol konvertuje v první fázi 8-bitová vstupní video data do 10-bitového streamu. Ve druhé fázi je prvních 8 bitů invertováno postupně na sudý počet nul („0“) a jedniček („1“) k zajištění průměrné hodnoty stejnosměrného napětí. Pro každou 8-bitová barevnou složku R-G-B (Red-Green-Blue) je vyčleněna jedna dvojice („pár“) pinů zajišťující sériový diferenciální přenos (TMDS). Další „pár“ pinů je vyčleněn na zajištění správného časování přenosu (Clock).

Označení 10-bit TMDS znamená, že 10-bitový kódovaný signál představuje buď 8-bitovou hodnotu 8-bitových číslicových dat nebo 2 bity pro řídící synchronizační signály ve fázi „zatmění“ obrazovky („Screen Blanking). Z 1024 možných kombinací je 460 určeno pro kódování 8-bitových číslicových dat, 4 kombinace jsou určeny pro 2 bity řídících synchronizačních signálů HSync a VSync a 560 kombinací zůstává nevyužito.

Digitální přenos dat je jednou z nutných podmínek pro zajištění stabilní precizní gradace obrazu, kdy jsou jasně definovány úrovně černého a bílého signálu.

Konektor typu DVI (Digital Visual Interface) byl obecně navržen jako 24-pin, popř. 29 pin konektor určený pro sériový diferenciální přenos 8-bit/ 10-bit digitálního signálu pomocí protokolu TMDS (Transition Minimized Differential Signaling). Postupně se vyvinuly následující 3 základní typy DVI rozhraní:

SL DVI-D (Single Link Digital Only) – je určen pro přenos 8-bitového digitálního signálu. (Obvykle má jen 18-pinů. Zkratka SL se často vynechává).

DL DVI-D (Dual Link Digital Only) – je určen pro přenos 8-bit/10-bit digitálního signálu nebo pro přenos 8-bit digitálního signálu s vyšším rozlišením, než 1920x1200 (např. 2560x1600). (Použito všech 24-pinů).

DVI-A (Integrated Digital&Analog) – je určen pro přenos digitálního nebo analogového signálu. (Má 29-pinů. Obvykle je použito 18-pinů pro 8-bit. digitální signál a 5-pinů pro analogový signál) (Má 29-pinů. Může být použito 24-pinů pro 8-bit./10-bit. digitální signál a 5-pinů pro analogový signál).

Kabel VGA (D-Sub15) -> DVI-I bývá dodáván s některými LCD monitory EIZO (vybavenými alespoň jedním analogo-digitálním vstupem typu DVI-I) jako standardní příslušenství. Jeho využití se předpokládá zejména v těch případech, kdy na grafické kartě není z nějakého důvodu možné použít digitální výstup typu DVI-D nebo DVI-I, ale pouze analogový výstup typu VGA.

Pozor: z technického hlediska se jedná pouze o propojení určitých pinů na konektoru D-Sub15 s jinými piny konektoru DVI-I. Typ analogového signálu zůstává tak zachován (tj. analogový signál přicházející z grafické karty není v případě použití kabelu VGA -> DVI-I konvertován na digitální typ signálu!)

Pro přesné vykreslování obrazu (zajištění správné gradace obrazu odpovídající nastavenému koeficientu gama přenosové charakteristiky) je nutné zachovat konstantní krajní meze vstupního videosignálu tak, aby „nulový“ (respektive minimální) vstupní videosignál představoval na monitor maximální černou barvu a maximální úroveň vstupního videosignálu odpovídala vždy maximální zobrazitelné bílé barvě na monitoru.

Tento požadavek je snadno splnitelný právě u grafických karet s digitálním video výstupem, kde černá barva je dána jednoznačně digitálním signálem R=G=B= „0“ a bílá barva R=G=B= „255“ v případě 8-bit videosignálu, resp. „1023“ v případě 10-bit videosignálu. Tím, že jsou tyto krajní meze jasně definovány a jsou konstantní, je i gradace obrazu pro zvolený gama koeficient rovněž konstantní, což v případě interní (minimálně) 10-bit gama korekce zaručuje precizní vykreslování přechodů mezi blízkými barevnými tóny – a tedy dokonalou gradaci obrazu.

U grafických karet s analogovým video výstupem, kde černá barva je dána časově proměnnou minimální úrovní analogového videosignálu (cca 0 mV) a bílá barva je dána časově proměnnou maximální úrovní analogového videosignálu vycházejícího z grafické karty, se původně ideální gradace obrazu s časem rovněž mění a dochází k nepříjemnému páskování v určité oblasti blízkých barevných odstínů.

Praktickým příkladem takových aplikací je např. produkt společnosti Adobe - bitmapový editor a prohlížeč fotografických dat PhotoShop CS4 nebo produkt společnosti ZONER – bitmapový editor fotografických dat Zoner PhotoStudio Professional ver. 12.

Softproofový balíček je obálka obsahující profesionální kontrolní nátisk z širokoformátové tiskárny CANON iPF5100 nebo iPF8300 na papíru Glacier, dále elektronická data tohoto nátisku připravená v obrazové kvalitě pro nahlížení na monitoru a nakonec návod se stručným postupem, jak nakalibrovat správně monitor a jak použít barevný ICC-profil monitoru ke správnému nahlížení dat ve dvou nejrozšířenějších bitmapových prohlížečích (editorech): Adobe PhotoShop a Zoner PhotoStudio.

Ano, jmenuje se EIZO Test Utility a lze jej stáhnout ze stránek www.eizo.cz. Software EIZO Test Utility je možné stáhnout ve verzi pro operační systémy Windows nebo MacOSX. Software EIZO Test Utility slouží k otestování obrazových vlastností monitoru.

Software ColorNavigator nelze spustit, pokud není splněna jedna z následujících podmínek:

1. ke grafické kartě musí být připojen monitor EIZO řady „CG“, který je navíc nutné propojit s PC pomocí kabelu USB pro řízení monitoru
2. k PC musí být pomocí rozhraní USB připojena podporovaná kalibrační sonda
3. v případě PC s operačním systémem Windows musí být nainstalován příslušný ovladač monitoru

ColorNavigator umožňuje provést kalibraci gradace obrazu gama tak, aby bylo v celém rozsahu barevných odstínů dosaženo konstantního kontrastu („Constant Contrast“) nebo tak, aby bylo v celém rozsahu barevných odstínů dosaženo optimálního vyvážení neutrálních tónů („Grey Balance“). Volba použité metody záleží na množství neutrálních tónů na sledované reprodukci (fotografii) a kvalitě konkrétního monitoru.

Screen Tuner je software společnosti EIZO, které slouží k pohodlnému ovládání základních obrazových parametrů (jas, barevná teplota bílého bodu a gradace obrazu gama) pomocí myši. Screen Tuner je podporován v operačními systémy MacOSX a pro komunikaci s monitorem využívá rozhraní USB, takže je vždy třeba monitor propojit s PC (Apple) pomocí kabelu USB.

ScreenManager Pro je software společnosti EIZO, které slouží k pohodlnému ovládání obrazových parametrů a některých funkcí monitoru pomocí myši.

Software ScreenManager Pro je podporováno v operačních systémech WindowsXp, Windows Vista a Windows 7 (32/64-bit) a pro komunikaci s monitorem využívá buď rozhraní USB (WinXP, Vista a Win7) nebo DCI (Vista a Win7).

V případě využití rozhraní USB je nutné monitor propojit s PC pomocí kabelu USB. V případě využití rozhraní DCI je pro komunikaci využíván videokonektor (VGA, DVI nebo DP) a propojení kabelem USB již pak není nutné.

Toto je problém zejména staršího operačního systému Windows XP, který pro zobrazení „nestandardních“ rozlišení: 1680x1050 a 1920x1080 vyžaduje instalaci ovladače monitoru. Není-li tedy ovladač monitoru nainstalován, pak se tato rozlišení někdy nemusí zobrazit.

Ovladače monitorů EIZO pro systémy Windows Vista a Windows 7 (32-bit. a 64-bit) jsou totožné. Postačí tedy stáhnout a použít ovladače pro systém Windows Vista, např. ze stránek www.eizo.cz.

Je třeba zajistit plně funkční 10-bitové obrazové workflow, tj.

1. mít k dispozici grafickou kartu vybavenou výstupním 10-bit. DisplayPortem s příslušnými ovladači a 10-bit. knihovnou OpenGL pro zobrazování dat s 10-bit. barevnou hloubkou. V současné době podporují 10-bit. zobrazování obrazových dat vybrané grafické karty nVidia-Quadro, ATI Fire GL a pro prostředí MacOSX např. grafická karta ATI Radeon HD 4870
2. mít k dispozici monitor vybavený vstupním 10-bit. DisplayPortem, tím jsou dnes již standardně vybaveny všechny monitory EIZO modelové řady „SX“ a „CG“ (30“ model CG303W je vybaven 10-bitovým DL-DVI-D portem)
3. mít k dispozici bitmapový editor s podporou zobrazování obrazových dat s využitím 10-bit. OpenGL knihoven dodaných společně s ovladači příslušné grafické karty. V současné době podporují 10-bit.zobrazování obrazových dat bitmapové editory: PhotoShop CS4 a CS5 a Toner PhotoStudio ver.12 a 13.

Výhody 10-bpc přenosu dat se uplatní v případech pozvolné (malé) gradace obrazu nebo při konverzích z RGB->CMYK a CMYK->RGB, pokud budou data k dispozici alespoň v 16-bit. formátu TIFF (tedy s dostatečnou bitovou hloubkou větší než 10-bit.). Výsledkem je naprosto dokonalá reprodukce obrazu s splynulými přechody i mezi velmi blízkými barevnými odstíny a to i v případech jejich velmi pozvolné gradace.

Funkce simulace standardního sRGB prostoru je na širokogamutových monitorech využívána v případě, že pro reprodukci zdrojových dat pořizovaných v sRGB prostoru nelze z nějakého důvodu použít aplikaci s implementovanou správou barev. Pak je třeba barevný gamut zobrazovače přizpůsobit barevnému rozsahu zdrojových dat a k tomu se právě s výhodou využívá funkce simulace standardního sRGB prostoru.

Pro ideální věrnou barevnou reprodukci fotografických dat na monitoru by mělo být zajištěno, aby data byla připravována pokud možno v souřadném systému RGB a barevném prostoru, jehož gamut je menší nebo maximálně roven barevnému gamutu monitoru.

Tuto funkci lze s výhodou využít pro přesné sladění barevné reprodukce monitoru a tiskárny, kdy lze nezávisle na sobě volit jak barevný posun, tak sytost šesti barevných složek R-G-B-C-M-Y.

Funkcí HexaColor disponují všechny modely řady „SX“ a „CG“ a některé vybrané modely řady „S“ a „L“.

Postačí v menu ColorNavigatoru zvolit ve „Vlastnostech“ barevný prostor pro validaci obrazových dat a pak již spustit funkci „Validace“ a provádět postupně kroky, ke kterým nás bude ColorNavigator vyzývat. Nakonec pak přiložit sondu a provést měření kontrolních vzorků, které jsou automaticky generovány ColorNavigatorem. Výsledek měření je pak uložen ve formátu PDF do tzv. validačního protokolu.

Kalibrační software EIZO ColorNavigator bude zapotřebí vždy, pokud bude uživatel požadovat přesné sladění barevné reprodukce na monitoru s barevnou reprodukcí tisku. Pod přesným barevným sladěním se rozumí také např. přesná simulace použitého bílého papíru na monitoru za daných světelných podmínek a také přesné nastavení černého bodu a tedy simulace odrazivosti světla (kontrastu) použitého papíru na monitoru.

Dalším dobrým důvodem bude simulace jiného zobrazovače, jehož gamut bude popsán známým ICC-profilem. EIZO ColorNavigator dokáže v takovém případě načíst ICC-profil simulovaného zařízení a dosáhnout tak vysoké shody barevné reprodukce.

Prvním fotografickým monitorem EIZO s integrovaným a přesně odladěným senzorem pro kalibraci a automatickou kontrolní rekalibraci je model profesionální řady „CG“ – EIZO CG245W.

Kalibrační sonda není součástí dodávky monitorů EIZO. Výjimkou jsou monitory s integrovaným kolorimetrem (např. model CG245W).

Kolorimetr je měřidlo, které na základě průchodu světla určité vlnové délky integrovanými barevnými filtry určí přibližně souřadnice X-Y-Z měřené barvy.

Spektrofotometr je měřidlo, které na základě průchodu světla určité vlnové délky integrovanými barevnými filtry určí přibližně hodnotu světla v „nm“ a teprve pak ji přepočítá do souřadného systému X-Y-Z nezávislého barevného prostoru CIE XYZ.

Nejčastější příčinou je změna technických parametrů nebo přímo porucha měřící sondy. Až 30% levných senzorů jsou časově nestabilní, takže po určité době začínají měřit odlišně než při jejich pořízení. Typickým příznakem takového chování je změna neutrality bílého bodu, který po kalibraci na určitou cílovou hodnotu stanovenou ve stupních Kelvina vykazuje např. nádech do zelena.

Kalibrační sonda by měla odpovídat typu měřeného LCD panelu. Pro měření širokogamutových LCD panelů je nutné vybírat „širokogamutové“ kolorimetry popř. přesné spektrální fotometry.

Je také třeba vzít v úvahu dlouhodobou stálost případné sondy. Levnější kolorimetry jsou z dlouhodobého hlediska použití poměrně náchylné na změnu svých parametrů a dávají pak špatné výsledky (bílý bod není neutrální, ale jde např. do zelena)

Ano, pokud monitor umožňuje v menu nastavit ve svém menu základní obrazové parametry na požadované cílové hodnoty kalibrace a uživatel má od výrobce k dispozici kvalitní ICC-profil, který dostatečně přesně popisuje jeho barevný gamut, pak je možné provést poměrně rychlou ruční kalibraci monitoru a to dokonce i bez použití kalibračního softwaru a měřící sondy.

Čím je monitor kvalitnější, tím méně často je potřeba opakovat kontrolní kalibrace monitoru. U řady „EV“ a „S“ je to jednou za 6 měsíců, u řady „SX“ asi jedenkrát za rok a u řady „CG“ postačí až jednou za 2 roky.

Čím je monitor kvalitnější, tím méně je třeba se snažit o vytváření jeho barevného ICC-profilu, a je naopak velmi vhodné v případě, že nejsou uživateli k dispozici kvalitní profesionální kalibrační nástroje, využít barevný ICC-profil dodávaný výrobcem.

Proto u nových kvalitních monitorů postačí pouze nastavit podle úlohy základní požadované obrazové parametry (jas, barevnou teplotu bílého bodu a gradaci obrazu) a ručně instalovat do Správy barev operačního systému barevný ICC-profil dodávaný výrobcem. Tím je monitor zkalibrován a připraven k použití.

V případě monitorů řady „CG“ je možné využít profesionálního kalibračního softwaru EIZO ColorNavigator, které umožňuje provést daleko přesnější nastavení bílého i černého bodu než pouze pomocí menu monitoru. Také výsledný změřený barevný ICC-profil díky korekčním tabulkám pro použitou sondu poměrně přesně popisuje barevný rozsah monitoru.

Cílové hodnoty kalibrace se volí podle typu řešené úlohy, to znamená, že jsou buď dané normou, ke které se potřebuji přiblížit ve finální barevné reprodukci dat zobrazovaných na monitoru a simulujících určitý standard nebo periférii nebo jsou dané konkrétními zvolenými světelnými podmínkami (např. v náhledovém boxu nebo reálného pozorovacího místa).

Kalibrace monitoru může být hardwarová, kdy jsou cílové hodnoty obrazu docíleny změnou (korekcí) obrazových parametrů monitoru nebo softwarová, kdy jsou cílové hodnoty obrazu docíleny změnou (korekcí) výstupních RGB-kanálů vycházejících z grafické karty a změnou gradační LUT tabulky na grafické kartě.

Je zřejmé, že pokud jsou cílové hodnoty kalibrace příliš vzdálené od hardwarového nastavení obrazových parametrů monitoru, pak musí být korekce RGB-kanálů vycházejících z grafické karty poměrně značné, čímž dochází ke značnému omezení dynamiky barevného rozsahu reprodukovatelných barev. Navíc dochází díky omezené kapacitě gradační LUT tabulky umístěné na grafické kartě ke značně nepřesnému výpočtu výstupních hodnot a tím i k ostrým přechodům mezi blízkými odstíny. Na kontrolní šedoškále je pak jasně pozorovatelné tzv. „páskování“. Z tohoto důvodů se v profesionální praxi používá zásadně jen tzv. HW kalibrace, která neomezuje dynamiku barevného rozsahu reprodukovatelných barev která pro výslednou gradaci obrazu využívá neprogramovatelné a velmi přesné interní LUT-tabulky v monitoru a je tedy na grafické kartě naprosto nezávislá.

Kalibrace monitoru je nastavení základních obrazových parametrů monitoru (jasu, barevné teploty bílého bodu a gradace obrazu) na zvolené cílové hodnoty podle typu řešené úlohy pro výslednou reprodukci dat.

Dalším cílem kalibrace je na základě změření barevných souřadnic v nezávislém barevném prostoru CIExy zeleného, modrého a červeného bodu vytvořit barevný ICC-profil monitoru pro jeho další využití v systému Správy barev.

Kalibraci monitoru je možné provádět ručně, pokud to dovoluje kvalita a možnosti menu monitoru nebo pomocí kalibračního softwaru a kalibrační sondy. V případě ruční kalibrace monitoru je však nutné znát a ručně instalovat barevný ICC-profil monitoru. V případě kalibrace pomocí kalibračního softwaru a kalibrační sondy je obvykle kalibrační proces automaticky ukončen vytvořením ICC-profilu monitoru a jeho instalací do Správy barev operačního systému, takže ruční instalování barevného ICC-profilu monitoru v tomto případě odpadá.

Softproofový balíček je obálka obsahující profesionální kontrolní nátisk z širokoformátové tiskárny CANON iPF5100 nebo iPF8300 na papíru Glacier, dále elektronická data tohoto nátisku připravená v obrazové kvalitě pro nahlížení na monitoru a nakonec návod se stručným postupem, jak nakalibrovat správně monitor a jak použít barevný ICC-profil monitoru ke správnému nahlížení dat ve dvou nejrozšířenějších bitmapových prohlížečích (editorech): Adobe PhotoShop a Zoner PhotoStudio.

Gradace obrazu na monitoru udává rychlost nárůstu jasu středních tónů oproti tmavým nebo světlým tónům. Malá gradace obrazu znamená pomalý nárůst jasu a opačně.

Gradace obrazu je dána koeficientem gama – exponentu přenosové charakteristiky (gradační exponenciální křivky) monitoru. Čím je koeficient gama vyšší, tím „tvrdší“ obraz dostáváme a tím je rychlost nárůstu z oblasti středních tónů směrem k bílé vyšší.

Čím je přenosová charakteristika (gradační křivka) monitoru plynulejší, tím přesnější a jemnější je reprodukce přechodů blízkých barevných odstínů. Plynulost přenosové charakteristiky monitoru je dosažena dostatečně přesnou LUT tabulkou, která umožňuje pro požadovaný koeficient gama co nejpřesněji popsat výstupní hodnoty (jasové složky) pro každou z 256 hodnot vstupního digitálního videosignálu. Např. u 10-bitové LUT hovoříme o tzv. 10-bitové gama korekci, kdy je pro výpočet diskrétní přenosové charakteristiky použit výběr z 1024 výstupních hodnot, tak aby byla přenosová charakteristika co nejvíce odpovídala požadovanému gama-koeficientu.

Širokogamutové monitory lze s výhodou uplatnit tehdy, pokud uživatel potřebuje zobrazovat a zkontrolovat zdrojová data připravená nebo vytvářená v tzv. širokogamutovém barevném prostoru. Za širokogamutový barevný prostor se považuje každý prostor s rozsahem větším, než který je vymezen tzv. standardním sRGB prostorem. Širokogamutové monitory se svým barevným gamutem blíží standardu AdobeRGB (1998).

V praxi to znamená, že data byla např. pořízena moderním fotoaparátem s barevným gamutem, který se blíží standardu AdobeRGB nebo byla připravena pro tisk na nějaké širokogamutové tiskárně. Na běžném monitoru s malým gamutem by taková data mohla být barevně posunuta a nemusela by tedy být správně zobrazena.

Správa barev (anglické označení CMS) je softwarový modul, který na základě znalosti barevného rozsahu (gamutu) prostorů popsaných v tzv. barevných ICC-profilech vstupních (zdrojových) a výstupních dat a příslušné výstupní periférie zajistí správnou barevnou reprodukci vstupních zdrojových dat na výstupním reprodukčním zařízení (tiskárně, monitoru atd.).

Správa barev je obvykle součástí bitmapových editorů nebo jiných aplikací určených pro zobrazování popř. editaci obrazových dat.

Předpokladem správné barevné reprodukce zdrojových dat na zvolené výstupní periférii je aktivování (zapnutí) používání Správy barev a znalost a správná implementace barevných ICC-profilů popisujících barevné rozsahy (gamuty) zdrojových dat a zvolené výstupní periférie.

V případě, že není možné pro zobrazování obrazových dat z nějakého důvodu použít aplikaci s integrovaným modulem Správy barev, je nutné pro správnou barevnou reprodukci zajistit, aby barevný rozsah zdrojových dat byl pokud možno velmi blízký barevnému rozsahu výstupní periférie. U širokogamutových monitorů EIZO řady „CG“ je možné barevný rozsah monitoru přizpůsobit barevnému rozsahu zdrojových dat pomocí funkce „Simulace barevného prostoru“ a správnou volbou příslušného barevného prostoru – např. „sRGB“ nebo „AdobeRGB“, atd.

Ano, 10-bitový RGB vstup (DisplayPort) některých vybraných monitorů EIZO lze dnes již prakticky využít pro 30-bitové přenosy a zobrazení obrazových dat za následujících předpokladů:

1) v PC je nainstalovaná grafická karta s 10-bit RGB výstupem (DisplayPortem)

2) k ovladačům nainstalované grafické karty v PC jsou k dispozici pro vykreslování dat 10-bit knihovny (obvykle OpenGL, DirectX)

3) v PC je nainstalována softwarová aplikace, která pro vykreslování obrazových dat bude využívat funkce 10-bit knihovny. Software bude tedy umožňovat „zapnout“ vykreslování obrazových dat pomocí knihovny OpenGL (DirectX atd.).

Praktickým příkladem takových aplikací je např. produkt společnosti Adobe - bitmapový editor a prohlížeč fotografických dat PhotoShop CS4 nebo produkt společnosti ZONER – bitmapový editor fotografických dat Zoner PhotoStudio Professional ver. 12 a 13.

Pro zpracování a zobrazování 10-bit. video dat existuje zase např. aplikace Adobe Premiere atd.

V praxi se 30-bitové přenosy 10-bitových RGB obrazových dat využívají zejména při zobrazování fotografických dat ve PhotoShopu (CS4), kdy se uplatní zejména v následujcícich případech, kdy jsou také nejvíce viditelné rozdíly oproti obvyklému 24-bitové přenosu 8-bitových RGB dat:

A) při zobrazení jemných přechodů (blízkých barevných tónů) na relativně velké ploše obrazovky (typickým příkladem je např. zobrazení gradace 1000 bodů v malém rozsahu např. jen 30-60, kdy nastává tzv. "posterizace" dat.

B) K podobným defektům gradace obrazu dojde také např. při velkém zvětšení obrazu.

C) při konverzi gradace obrazových dat vztažených např. k barevnému prostoru s gama = 2.2 do barevného prostoru monitoru (s informací o gama v barevném ICC-profilu monitoru např. gama = 1.8). Stačí tedy ve správě barev používat pro zobrazování dat používat barevný ICC-profil monitoru s hodnotou gama, která je rozdílná od gama hodnoty pracovního prostoru zobrazovaných dat a při 24-bitovém přenosu bude důsledkem nerovnoměrná gradace obrazu s rušivým "proužkováním" (sléváním blízkých sousedních barevných tónů).

D) K podobným defektům gradace obrazu může dojít také např. při konverzi obrazových dat z hodně rozdílných barevných prostorů (i při stejné hodnotě gradace gama zdrojového a cílového barevného prostoru).

Takže praktických příkladů, kdy lze ukázat jasnou deformaci zobrazovaných dat pouze v důsledku omezení "nízkobitových = 24-bitových" přenosů v případě klasických 8-bit.RGB monitorů a grafických karet je po ruce spousty. Na druhé straně lze pochopitelně uvést příklady, kdy rozdíl mezi 8-bitovou nebo 10-bitovou hloubkou naopak nelze rozpoznat např. i proto, že i nadále je možné "ručně" editovat "jen" 16.7M tónů RGB: (R = 0-255, G = 0-255, B = 0-255) a ne 1 mld.tónů: RGB: (R = 0-1023, G = 0-1023, B = 0-1023).