AMBASADOR COLOREDGE MARSEL VAN OOSTEN

Proč jsem se rozhodl pro monitor CG247X

Když jsem se poohlížel po novém monitoru pro naši jihoafrickou kancelář, věděl jsem, že bych měl opět zvolit značku EIZO. Typová řada ColorEdge značky EIZO byla vyvinuta pro profesionály v oblasti fotografie, tisku a postprodukce. Který monitor mě nakonec přesvědčil? Moje volba může být na první pohled překvapující.

Na velikosti záleží

Jihoafrické pracoviště Marsela van Oostena
Mé příležitostné pracoviště v jižní Africe.

V posledních šesti letech jsem všechny své snímky zpracovával na monitoru EIZO CG245W – prvním monitoru s automatickou kalibrací na světě. Ještě dnes běží jako na drátkách. Cena nebyla nejnižší, ale kdo to s fotografováním myslí vážně, nemůže si pořídit špičkové fotoaparáty a objektivy a pak snímky upravovat na průměrném monitoru. Dokonce bych řekl, že kvalita monitoru je často důležitější než kvalita aparátu nebo objektivu. K čemu je špičková fotografická technika, když na konci získáte barevně zkreslené nebo špatně vystínované snímky? Můj monitor CG245W prokázal naprostou spolehlivost a již mnoho let poskytuje výstupy o stálé kvalitě.

Obrazovka mého starého dobrého CG245W nabízí rozlišení 1920 × 1200 pixelů. Na svou dobu to bylo hodně, ale v uplynulých letech se měřítka posunula. Vývoj televizorů i počítačových monitorů zaznamenal mimořádný pokrok – jak co do velikosti obrazovek, tak co do počtu obrazových bodů. Koncem roku 2012 se na trhu objevil první televizor s rozlišením 4K. Teď je jen otázkou času, kdy se vynoří první přístroje o rozlišení 8K. Kdo si dnes pořizuje novou televizi, volí obvykle přístroj s větší obrazovkou, než měl dosud. Pro monitory platí to samé: rozhodují-li se fotografové mezi více modely, vyberou si obvykle ten větší.

Ale já nikoliv. Po pečlivém zvažování jsem se rozhodl zůstat u rozlišení 1920 × 1200 pixelů. To si nejspíš zaslouží kratší vysvětlení.

Posedlost pixely

Nejen u televizorů a monitorů se vyzdvihuje stále vyšší počet pixelů: tento trend zasáhl i fotoaparáty. Před šesti lety jsem pracoval s dvanáctimegapixelovým fotoaparátem D3S – tehdejší vlajkovou lodí firmy Nikon. Dnes používám Nikon D850 čítající téměř 50 megapixelů. Zdálo by se, že má smysl používat monitor s vyšším rozlišením, když i zpracovávané snímky obsahují více pixelů. Tak tomu ale není. Hodí se mi fotoaparáty s vyšším počtem obrazových bodů, protože čím více mají pixelů, tím více dat poskytují. A čím více dat získám, tím větší výtisky můžu zhotovit bez nutnosti interpolace. Je to jednoduché.

Ale jakou roli v tom hraje monitor?

2K vs. 4K

Představte si dva monitory s přesně stejnou úhlopříčkou. Jeden bude mír rozlišení 2K (1920 × 1200), druhý 4K (3840 × 2160). Monitor 4K bude mít zhruba čtyřikrát větší počet obrazových bodů než monitor 2K. Čím více pixelů obrazovka o dané úhlopříčce obsahuje, tím jemnější je odstupňování. Velikost pixelů se vyjadřuje jejich roztečí. Čím je rozteč pixelů nižší, tím méně jsou jednotlivé pixely zřetelné. Proto vypadají snímky na monitoru 4K lépe – věrněji a více jako na výtisku.

To vše ale není zadarmo: na monitoru 4K se snímky zobrazují výrazně menší, což je pro mě nepřijatelné.

Zpracování obrazu

Většinu svých fotografií zveřejňuji online. To znamená, že většinu svých snímků dodatečně upravuji a zmenšuji na šířku zhruba 1600 bodů. Když snímek o šířce 1600 pixelů upravuji v Photoshopu v měřítku 100 %, vyplní téměř celou obrazovku, přičemž napravo a nalevo zůstane ještě dostatek prostoru pro nástrojové panely. To je pro mě důležité, protože pak snadno poznám, co je ještě zapotřebí, když pracuji na detailech jako například zaostřování obrysů.

Když tentýž obrázek o šířce 1600 pixelů otevřu v Photoshopu na monitoru 4K, zaplní sotva polovinu obrazovky. Snímek sice vypadá díky vyšší hustotě pixelů zdánlivě lépe, ale editace poměrně malého obrazu je pochopitelně obtížnější. Abych nic nepřehlédl, musel bych si snímek zvětšit. Tím by ovšem poklesla kvalita zobrazení a popřely by se výhody rozlišení 4K.

Proto moje volba padla na EIZO CG247X.

ColorEdge CG247X.
ColorEdge CG247X.

Design

Stínítko monitoru CG247X.
Stínítko monitoru CG247X.

Design je naprosto funkční a neodvádí zbytečně pozornost. Co je důležité: můžete obrazovku posouvat nahoru nebo dolů a také ji naklápět pro dosažení optimálního pozorovacího úhlu. Obrazovka se může otočit i do polohy na výšku, i když tuto možnost jsem zatím nevyužil. Celkově vzato se vyplatí dbát na ergonomické zařízení pracoviště: dobrou židli, psací stůl a monitor. Vše ve správné výšce.

Monitor je vybaven stínítkem omezujícím oslnění a odlesky. Stínítko mimořádně zlepšuje pracovní podmínky a díky magnetickému upevnění jej lze nasadit i sejmout během okamžiku. Nicméně nejlepší asi je nechávat jej trvale nasazené.

Na přední straně monitoru je umístěna řada tlačítek pro nastavování obrazovky. I tady se projevuje dobrý design, neboť jejich funkci člověk pochopí i bez zdlouhavého pročítání návodu. Takzvaný Button Guide označuje zobrazení přehledu funkcí na monitoru. Pouhý dotyk tlačítka postačí k zobrazení všech funkcí a nabídek na obrazovce. Díky osvětleným tlačítkům lze monitor obsluhovat i potmě. Obvykle ovšem stačí všechno nastavit jen jednou, takže pak už tlačítka přijdou ke slovu jen zřídka.

Button Guide na monitoru CG247X
Snadné ovládání díky funkci Button Guide.
Button Guide na monitoru CG247X
Podsvícená tlačítka a nabídka Button Guide.

Na zadní straně monitoru se nachází konektory DVI-D, HDMI a DisplayPort. Součástí balení je kabel DisplayPort-Thunderbolt, jímž monitor připojuji ke svému MacBooku Pro. Dobrou alternativou je i HDMI, jemuž dávám přednost před DVI-D.

S rozhraním DisplayPort nebo HDMI je možné dosáhnout 10bitové barevné hloubky. Po deseti bitech lze přenášet 64krát více barev než v 8bitovém zobrazení. Celkem je k dispozici miliarda barev s jemnějším odstupňováním a menšími rozestupy mezi sousedními odstíny. Kromě toho se zobrazuje o 6 až 14 % více stupňů šedi, když je aktivní 10bitový rozsah odstínů šedé barvy.

Mimo to nalezneme na zadní straně i dva konektory USB: jeden pro upstream, druhý pro downstream. V noze stojanu se nachází vestavěný kabelový držák, jímž lze všechny kabely uspořádat: držák se jednoduše otevře, kabely se zasunou do určeného prostoru a zavřením držáku se tam zajistí. Pokud se však raději díváte na změť kabelů, držák používat nemusíte.

Panel

CG247X a systém LaCie RAID
EIZO CG247X a můj systém LaCie RAID.

Panel obrazovky představuje nejdůležitější součást monitoru. V současné době se mimořádné oblibě těší obrazovky s lesklým povrchem. Můj MacBook Pro i můj iPhone mají lesklé displeje, stejně tak i iMac mojí manželky a dokonce se bez něj neobejde ani můj fotoaparát. Na těchto displejích je příjemné, že obraz působí velice živě, je velmi kontrastní a má syté barvy. Nevýhodou je pochopitelně značná míra odlesků.

Monitor CG247X využívá panel IPS se širokým barevným rozsahem (Wide Gamut) a antireflexní vrstvou. Ve spojení se stínítkem se oslnění světelnými odlesky snižuje na minimum. Dále monitor disponuje velkým zorným úhlem bez rušivých optických odrazů. To vaše oči ušetří nadměrného namáhání, stejně jako regulace podsvícení pracující v celém rozsahu bez poblikávání. Další předností matného displeje je skutečnost, že vjem ze zobrazeného snímku se podstatně více blíží pozdějšímu výtisku.

Teploměr

Nechce se tomu věřit, ale monitor má vestavěný teploměr. S ním může automaticky potlačovat barevné odchylky vznikající v důsledku kolísání pokojové teploty. Další předností je, že jas, barvy i úrovně odstínů se plně stabilizují v pouhých sedmi minutách. To je jen čtvrtina obvykle požadovaného času. Barevné podání díky tomu zůstává absolutně stálé od začátku až do konce celé pracovní doby.

Konstantní úrovně odstínů

Model CG247X je vybaven takzvaným obvodem Digital Uniformity Equalizer (DUE), jenž pixel po pixelu řídí všechny úrovně odstínů na celé ploše obrazovky. Výsledkem je, že barevné tóny jsou na každém místě obrazovky identické – bez odchylek jasu, k nimž dochází u běžných monitorů LCD. Funkce DUE dále kompenzuje vliv kolísání okolní teploty na teplotu barev a jas. Trvale homogenní rozložení jasu a dokonalá barevná jednotnost představují velké plus při retušování obrazu.

Barevné prostory a Wide Gamut

Barevný prostor je jako jazyk popisující, jak se ve výsledném obrazu mají projevit hodnoty červené, zelené a modré barvy. Pro fotografy jsou obzvláště významné dva barevné prostory: sRGB a Adobe RGB.

Prostor sRGB označovaný také jako Standard-RGB (dle počátečních písmen barev Red, Green, Blue) je široce rozšířený v prostředí internetu a používá se na většině počítačů a mobilních zařízení. Prostor Adobe RGB 1998 je o 30 % větší než sRGB. Výsledkem je širší barevné spektrum obsahující sytější barvy. Pro znázornění rozdílů mezi barevnými prostory se často používá model zachycující celý člověkem vnímaný barevný rozsah: souřadný systém XY znázorňující kolorimetrický prostor XYZ stanovený Mezinárodní komisí pro osvětlování (CIE) a definující počet barev rozlišitelných lidským okem.

Pro profesionální tisky a fotografie do časopisů představuje prostor Adobe RGB první volbu. Většina profesionálních tiskových laboratoří zvládá tisk Adobe RGB a tudíž má smysl tento širší barevný prostor používat. Ovšem ne každý monitor zobrazuje všechny barvy obsažené v Adobe RGB.

Reprodukce 99 % barevného prostoru Adobe RGB

Znázornění sytě zelených tónů v barevném prostoru Adobe RGB
Adobe RGB zvládá přirozenou reprodukci sytě zelených odstínů.

Monitor CG247X je osazen takzvaným panelem Wide Gamut. To znamená, že je schopen reprodukovat barevný prostor Adobe RGB z 99 %. Když budete používat barevný prostor Adobe RGB, monitor jej zobrazí naprosto správně.

Přednosti Adobe RGB se nejzřetelněji projeví u modrozelených tónů. Když upravujete barvy a pracujete se sytějšími zelenými odstíny, bude jich verze snímku v Adobe RGB zahrnovat více než verze v sRGB. Stejně tak na fotografii se sytými proměnlivými azurovými tóny bude v Adobe RGB zachováno více barev. Když budete chtít takové snímky vytisknout, je nezbytné mít o těchto barvách přehled i při zpracování fotografie například v Lightroomu nebo Photoshopu.

Většina prohlížečů a počítačů však používá podstatně menší barevný prostor sRGB. Budete-li chtít snímky vystavit na internetu, doporučuje se konverze do prostoru sRGB. Jinak budou fotografie působit plochým a mdlým dojmem.

Sytě azurové tóny v Adobe RGB
Originální snímek v Adobe RGB obsahuje podstatně více sytě azurových tónů, než zde můžete vidět.

Sytě azurové tóny se při konverzi snímku z Adobe RGB do sRGB zachovávají obzvláště obtížně. Horní obrázek sestává převážně z těchto tónů a na mém monitoru CG247X vypadá dokonale. Nicméně když snímek zkonvertuji do sRGB, většina těchto odstínů se ztratí. Je to frustrující, ale přinejmenším znám skutečný potenciál snímku a na správné tiskárně mohu všechny tyto odstíny vytisknout. Naopak když budete pracovat na monitoru s prostorem sRGB, nikdy neuvidíte, jaké barevné nuance na snímku skutečně jsou.

Kalibrace

Kdo potřebuje konzistentní a spolehlivé výsledky, musí svůj monitor pravidelně kalibrovat. Skoro pokaždé, když se finální výtisk výrazněji odchyluje od podoby na obrazovce, je na vině špatně zkalibrovaný monitor (nebo rozdílné barevné profily). Při profesionálním zpracování obrazu je proto přesně zkalibrovaný monitor nutností.

K tomu jsou k dispozici samostatné přístroje, jejichž obsluhu však často považuji za zbytečně komplikovanou. Proto je přítomnost vestavěného senzoru jednou z největších předností monitoru CG247X. Senzor napomáhá k dosažení nejvyšší barevné věrnosti. Snímač se nalézá v dolní části rámečku monitoru a vysouvá se pouze při měření. Je dokonale sladěný s monitorem, zohledňuje vnější vlivy jako okolní světlo a bere v úvahu rozdílnou polohu středu a okrajů obrazovky.

Softwarová kalibrace obvykle zabírá hodně času a vyžaduje odborně zdatného uživatele. Model CG247X nabízí software ColorNavigator 6 pro hardwarovou kalibraci. S ním mohou kalibraci provádět v několika málo krocích i uživatelé bez hlubších odborných znalostí. Pokročilí uživatelé mají možnost zadávat číselně požadované hodnoty jasu, gamy a bílého bodu, jakož i další kalibrační nastavení. Protože kalibraci zajišťuje hardware monitoru, probíhá beze ztrát a nezávisle na počítači a grafické kartě.

Vestavěný kalibrační senzor CG247X
Vestavěný kalibrační senzor.
Software ColorNavigator 6 pro hardwarovou kalibraci
Software ColorNavigator 6 pro hardwarovou kalibraci.

To nejlepší na konec: můžete jednoduše stanovit čas kalibrace a monitor se zkalibruje zcela samočinně. Takto může kalibrace probíhat během polední pauzy nebo v noci. Přitom vůbec nemusí být zapnutý počítač!

Důležitost správně zkalibrovaného monitoru ani nedokážu popsat. Ani nejdražší fotoaparát a špičkový počítač nemá význam, pokud pracujete s nezkalibrovaným monitorem. Chtěl bych vám to osvětlit na příkladu.

Letos jsem se pohyboval v divokých oblastech Botswany a Namibie, kde jsem se podílel na zaváděcí kampani Nikonu D850 a na reklamním videu Hercules Rising. Když fotografujete v noci, začnete narážet na limity svého fotoaparátu. Jde především o to, jak zachytit co nejvíce detailů i ve stinných partiích obrazu, aniž by se projevil šum. I následné zpracování snímků je ošemetné.

Statický záběr z časosběrného videozáznamu Hercules Rising.
Statický záběr z časosběrného videozáznamu Hercules Rising.

Když upravujete noční záběry, musíte mít naprostou jistotu, že se snímky ve formátu RAW zobrazují na vašem monitoru věrně. Pokud monitor není řádně zkalibrovaný, mohou se temné odstíny zobrazovat za určitých okolností příliš tmavě. Budete je chtít zesvětlit – ale tím na povrch vyplave šum. Celou editaci snímků pro video Hercules Rising jsem prováděl na svém monitoru CG247X a byl jsem si jistý, že opravdu dosáhnu zamýšlených výsledků. To se potvrdilo, když jsem všechny zpracované soubory odeslal do postprodukčního studia na finální editace a Color Grading: na tamních zkalibrovaných monitorech (EIZO!) se snímky zobrazily naprosto stejně.

Závěr

Fotografie, časosběrná videa a zpracování obrazu může vyžadovat mnoho odborných znalostí. Tyto technické záležitosti mi nepřinášejí zvláštní potěšení. Místo na nastavování a výpočty se raději soustředím na hledání úchvatných fotografických motivů. A s tím mi můj MacBook Pro, systém LaCie RAID a v neposlední řadě i můj monitor CG247X pomáhá: od samého začátku dosahuji špičkových výsledků, přičemž konfigurace i kalibrace je naprosto jednoduchá. A jednoduché věci jsou obvykle i méně náchylné na chyby. Kalibrace monitorů může být zapeklitá a zbytečně komplikovaná. Ale to není případ monitoru CG247X. Můj CG245W se v uplynulých letech osvědčil jako neúnavný dříč a to samé očekávám i od modelu CG247X.

Tyto monitory nejsou nijak zvlášť šik, ale to ani nemusí být. Pro mě je důležité, že budu dostávat konzistentní a do detailu věrné výsledky a nepotkají mě žádná nepříjemná překvapení. Zatím jsem nebyl zklamaný a očekávám, že tomu tak bude i nadále.

Kdo to s fotografováním myslí vážně a editaci snímků věnuje velké úsilí, učiní s tímto monitorem správnou volbu. Je poměrně kompaktní a levnější než jeho protějšky s rozlišením 4K. Přitom nemusíte slevovat ze svých nároků na obrazovou kvalitu.

Za sebe tento monitor jednoznačně doporučuji.

CG247X Řada CG
CG247X ColorEdge

24palcový monitor CG247X okouzlí nejjemnějšími rozdíly barevných odstínů a přesným barevným podáním s nejvyšší kvalitou a přesností obrazu. Díky trojrozměrné tabulce LUT a automatické kalibraci.

  • 61,0 (24,0 palců)
  • 1920 x 1200
  • IPS (Wide Gamut)
  • Max. pozorovací úhel ve vodorovném směru: 178°
  • Formát 16:10
39990 Kč
Běžná cena vč. 21 % DPH.
  • 61,0 (24,0 palců)
  • 1920 x 1200
  • IPS (Wide Gamut)
  • Max. pozorovací úhel ve vodorovném směru: 178°
  • Formát 16:10

O autorovi

Marsel van Oosten

Marsel van Oosten je renomovaným fotografem přírodních krás a ambasadorem EIZO ColorEdge z Nizozemska. Společně se svojí manželkou Daniellou Sibbingovou založil firmu Squiver organizující fotografické výpravy do celého světa určené pro fotografy všech úrovní.


Webové stránky Marsela van Oostena

K programu ColorEdge Ambassador