Povězte nám o podmořském fotografování. Jak jste k této vášni přišel?

Více než před deseti lety jsem se zúčastnil svého prvního potápěčského kurzu. Doprovázel jsem svého otce, který chtěl získat potápěčský průkaz. A úplně to změnilo můj život. Seznámil jsem se s vodním prostředím a potápěním a během následujícího roku jsem začal s fotografováním, kterého jsem se nemohl nabažit. Začal jsem podnikat časté potápěčské výpravy k Rudému moři a do jihovýchodní Asie. A tato záliba se mi postupně stala povoláním.

Dnes pořádám workshopy na místech, která jsem poznal během svých začátků. Celoročně se potápím ve Středozemním moři, zejména v Ligurii, kde jsem našel svůj druhý domov.


Fotografujete jen pod vodou?

Nikoliv výhradně. Miluji přírodu a rád fotografuji i život na souši. Ale mou největší vášní byl a je podvodní svět.

Kreveta na zelené sumce
„Sotva centimetrovou krevetu jsem vyfotografoval v zelené sumce. To je trubicovitý živočich podobný houbě, v němž kreveta běžně přebývá.“

Jsou krásy, které nám zprostředkováváte, ukryty jen v hlubinách tropických rájů, nebo se různá překvapení skrývají i ve Středozemním moři?

Středozemní moře rozhodně nezůstává ve stínu tropických moří. Naopak je plné překrásných objevů. Mírné klima a střídání ročních období celoročně přináší neuvěřitelnou rozmanitost. V chladných měsících se silnějším mořským prouděním lze pozorovat například ďase mořského, pilobřicha ostnitého nebo zástupce nahožábrých v neuvěřitelných barvách. Naopak v létě, kdy je voda průzračnější, se lze potápět mezi makrelami, barakudami nebo cejny velkými a pozorovat živoucí paletu pestrých barev na mořském dně, jehož teplé odstíny příjemně kontrastují s modří hlubin.

Kdo chce fotografovat ve Středozemním moři, potřebuje trpělivost na hledání vlastních motivů. To platí zejména v místech s řidším výskytem flory a fauny mimo chráněné oblasti. 

Když se jako podmořský fotograf často potápíte na stejném místě, stane se z vás jakýsi hlídač dohlížející na svůj kousek moře. Lidé se bohužel mimo chráněné oblasti nechovají ohleduplně: do moře odhazují odpadky a kamení nebo v něm nechávají rybářské sítě či vlasce. Mořské chráněné oblasti jsou mimořádně důležité a mohou předejít trvalému zániku jedinečného rázu našeho Středozemního moře. Přeji si, aby bylo vyhlášeno ještě více těchto chráněných oblastí a aby byly lépe spravované a efektivnější.



Jak se člověk dostane k podvodnímu fotografování?

Na počátku stojí skoro vždycky potápění. Většinou se jedná o potápěčské nadšence toužící vyzkoušet nový druh fotografování. Chtějí si ze svých výprav a ponorů přivézt domů snímky zachycující krásy propátraných mořských hlubin. První příležitost se ale může naskytnout i při šnorchlování – pod vodou můžete fotografovat i bez dýchacího přístroje. 

Pietro Formis: Žlutá ryba
Pietro Formis: Krab na mořském dně

Proč je tato fotografická specializace důležitá?

Kdo se pro ni nadchne, začne svými snímky posilovat povědomí o zachycených tvorech a přispěje tím ke zvýšení respektu vůči mořskému životnímu prostředí. Druhová rozmanitost vejde ve větší známost a lidé budou mít větší snahu tyto krásy a nedotčená místa zachovat. Hledání přírodních oceánských pokladů je stále obtížnější a vyžaduje větší nasazení.

Proto jsem se rozhodl ukázat i to, co by pod vodou být nemělo – například snímky igelitového pytle, který vypadá jako medúza. Musíme si více uvědomovat, co svým každodenním konáním způsobujeme.



Kterých typických chyb se dopouštějí méně zkušené fotografky a fotografové?

Především se bojí přiblížit fotografovanému motivu dostatečně blízko. Další chybou je fotografování ve směru shora dolů, při němž se motiv „zatlačí“ do skalnatého či korálového pozadí, takže objekt pak ani nelze rozpoznat. Je velmi důležité dbát na patřičné pozadí a pokusit se motiv vyzdvihnout a zdůraznit, jinak se pohled a pozornost diváka uchýlí jinam. Velkou roli hraje i soustředění. Zejména při prvních ponorech člověk často zapomene i na základní poučky, protože je velmi zaměstnán samotným potápěním.

Začínal jste nejprve s jednoduchým vybavením, nebo je už od začátku zapotřebí profesionální technika?

U mě to šlo krok za krokem. Začínal jsem s klasickým kompaktním fotoaparátem za pár set euro s ochranným krytem z polykarbonátu. Pak jsem si přikoupil podvodní blesk, protože to byla nutnost. Když pak nastal čas pro opravdový kvalitativní skok, přešel jsem na vyspělé systémy s patřičným vybavením: dobrou zrcadlovkou, objektivem s parametry rybího oka a několika kvalitními blesky. Cena za úplné profesionální vybavení se snadno vyšplhá i do desítek tisíc euro.



A jaké vybavení používáte nyní?

Mám Canon 5D Mark III s hliníkovým krytem Nauticam. Jako objektivy při fotografování pod vodou používám rybí oko Sigma 15 mm, rybí oko Tokina 10–17, které doplňuji 1,4násobným multiplikátorem, dále makroobjektiv 100 mm řady L od Canonu, přídavné podvodní objektivy Dioptrin a pak ještě Canon 17–40. Fotím na Canon 5D Mark III s hliníkovým krytem Nauticam. Jako objektivy při fotografování pod vodou používám rybí oko Sigma 15 mm, rybí oko Tokina 10–17, které doplňuji 1,4násobným multiplikátorem, dále makroobjektiv 100 mm řady L od Canonu, přídavné podvodní objektivy Dioptrin a pak ještě Canon 17–40. A velmi důležité společníky ve světě digitální fotografie mi dělají grafické monitory EIZO.

Pietro Formus-EIZO_Monkfish
Pietro Formis-EIZO-NineEyes

Jak jste se o značce EIZO dozvěděl?

Jeden z účastníků mého kurzu mě seznámil s Robertou Scalisi, která působí jako produktová a marketingová manažerka italské pobočky firmy EIZO. O této značce vím už dlouhou dobu, neboť je spjata s fotografickými monitory nejvyšší kvality.

Vznikla spolupráce, v jejímž rámci jsem začal nabízet workshopy podvodní fotografie a zároveň jsem mohl těžit ze špičkové kvality monitorů EIZO. Příští workshop se týká postprodukce snímků pořízených pod vodou. Cílem je nabídnout účastníkům informace, které ocení jak začátečníci, tak zkušenější fotografové.



Upravujete své snímky dodatečně?

Ano, samozřejmě. Ale nechci to přehánět. Mým cílem je ukazovat přírodu vždy tak, jaká ve skutečnosti je. U tohoto typu fotografie vznikají drobné chyby nebo nedokonalosti, které je třeba poopravit – například barevné odchylky nebo převahu modrých tónů v důsledku optických vlastností vody. 

Při zpracování jde o úpravy jasu či kontrastu, zaretušování nepěkných částeček kalu – třebaže to mnohdy ani není nutné – a také o optimalizaci ostrosti různých detailů.

Pietro Formis: Detail červené ryby
„Podvodní fotografování nelze jednoduše zahrnout do jediné kategorie. Existují různé přístupy – od širokoúhlé fotografie přes portréty až po makrofotografii. A u každého je třeba brát v úvahu zcela jiná technická hlediska.“

Podívejme se podrobněji na technickou stránku: jaké kroky zahrnuje postprodukce?

Pro zpracování svých podvodních snímků jsem si postupně vytvořil osvědčený postup. Nejprve v Lightroomu vyvolám snímky ve formátu RAW. Provedu ořez, upravím celkový jas, sladím barvy, utlumím příliš výrazné prvky, nastavím kontrast světel, stínů i bílých a černých tónů. Opravím barevné odchylky a případně zkoriguji vliv objektivu. Když je třeba, můžu v tomto okamžiku provést i vybrané drobné úpravy nastavení.

Druhým krokem je zpracování snímku ve Photoshopu. Odstraním případné šmouhy nebo skvrny na objektivu a částečky vodního kalu. Můžu se zaměřit na detaily a provedu různá finální doladění. Pak data vyexportuji přes Lightroom.



Co plánujete do budoucna?

Letos vydám svoji první fotografickou publikaci. Samozřejmě se bude týkat vody.
 

Pietro Formis se narodil roku 1978 v Miláně. Vystudoval vizuální design. Roku 2008 se začal věnovat podvodnímu fotografování. Tato záliba se postupně proměnila téměř v jeho posedlost. Pietro Formis cestuje do tropických rájů, potápí se i v překrásném domácím Středozemním moři a zkoumá i sladkovodní oblasti.

Během let publikoval mnoho snímků v odborných časopisech, mimo jiné v SUB (Itálie), La Rivista della Natura (Itálie), Ocean Geographic (Austrálie), Unterwasser (Německo), Naturphoto (Německo) a Rolling Stone Italia. Pietro Formis byl vyznamenán četnými mezinárodními cenami v oboru podvodní fotografie, například Underwater Photographer of the Year (UPY), European Photographer of the Year (GDT), Asferico, Ocean Geographic nebo Ocean Art. Vede workshopy v Itálii i v zahraničí a pořádá fotografické výpravy.

Pietro Formis spolupracuje od roku 2018 se společností EIZO a při zpracování snímků se spoléhá na monitory ColorEdge.

Webové stránky Pietra Formise

Pietro Formis-EIZO_Diving1
Pietro Formis-EIZO_Diving2
Grafické monitory EIZO ColorEdge

Přečtěte si o našich monitorech ColorEdge – profesionálních monitorech pro zpracování obrazu ve fotografii, médiích a tvorbě videa.

Další informace o grafických monitorech ColorEdge