REFERENCE EIZO – STEFAN FORSTER

CHASING LIGHT – život zasvěcený krajinářské fotografii

Stefan Forster v osmnácti letech vyrazil na Island a zcela sám prošel vysočinu v jižní části ostrova. Se 36 kilogramy vybavení na zádech za sebou během 13 dní nechal 189 kilometrů. A již tehdy měl u sebe fotoaparát. Po návratu do Švýcarska měl Forster o svém dalším profesním směřování jasno. Svůj cíl – pracovat jako krajinářský fotograf na plný úvazek – sleduje od té doby vytrvale a nekompromisně. Dnes je mu 31 let, patří mezi nejlepší krajinářské fotografy v Evropě a ve Wilu úspěšně provozuje svoji vlastní fotografickou školu. V roce 2015 provázel po Islandu filmový štáb. Film „Lighthunter“ se nedávno vysílal ve švýcarské televizi a letos se na pultech objevil Forsterův první fotografický svazek „Chasing Light“.

Forster mezitím podnikl bezpočet výprav do Austrálie, Tasmánie, Tibetu, Antarktidy, Severní Ameriky, Grónska, Indonésie, Karibiku, Namibie, Nového Zélandu, Mikronésie a mnoha evropských zemí. Všude hledal neobyčejnou přírodu a dokonalé světlo.

Hledání neobjevených motivů

Island byl místem první Forsterovy výpravy a dosud je jeho oblíbenou zemí, kterou již mnohokrát procestoval. Forster si dokonce nechal postavit svůj vlastní superdžíp Camper, aby s ním pronikl i do nejzapadlejších liduprázdných islandských končin. Džíp nyní nachází uplatnění i při všech ostatních Forsterových výpravách. V posledních letech se krajinářská fotografie hodně změnila – zejména na Islandu.

Dříve byl cestovatel na mnoha místech zcela sám, zatímco dnes je mnoho zajímavých fotografických lokací přeplněných a je stále těžší pořídit skutečně jedinečné záběry. Samozřejmě stále existují četná, byť stále odlehlejší místa, jež čekají na objevení, ale „mnoho fotografů chce pořizovat záběry známých a tisíckrát vyfocených motivů. Ale zároveň chtějí, aby snímky působily nově, neokoukaně a překvapivě,“ líčí Forster fotografické dilema.

Známá místa z nových perspektiv

Kromě zevrubných rešerší a důkladného plánování návštěvy správného místa ve správném čase povolal Stefan Forster již před dlouhou dobou zvláštního pomocníka: multikoptéru, kterou si pořídil dlouho před masovým rozšířením dronů. Ta vynese jeho profesionální plnoformátové fotografické vybavení (v současnosti Nikon D810) do vzduchu, odkud pořídí záběry ze zcela nové perspektivy. „Oktokoptéra mi zpřístupňuje třetí rozměr, který je fotografům pohybujícím se v přírodě přístupný jen velmi omezeně,“ vysvětluje Forster.

Mezi Forsterovo vybavení ale často patří i skládací kajak. S tímto plavidlem o hmotnosti 22 kg se švýcarský fotograf dostane i do míst, jež jsou pro větší lodě nepřístupná – ať už jde o islandská ledovcová jezera, grónské pobřeží nebo močály v Louisianě či Texasu.

Zvažování příležitostí a rizik

Vždy se musí poměřovat možnost zachycení jedinečných motivů z úchvatné perspektivy na jedné straně a možná rizika a nebezpečí na straně druhé: Forster může na svém malém mrštném kajaku připlout do těsné blízkosti ledových ker a ledovce – ale co když se náhle do vody zřítí odlomená masa ledu nebo se při tání změní těžiště kry, která se nečekaně přetočí? Může vzniknout životu nebezpečná situace, neboť v ledové vodě člověk nepřežije déle než několik minut.

Forsterovou motivací a odměnou za námahu a podstupování rizika jsou snímky nepopsatelně krásných scenérií. Ale kam až zajít a co všechno vsadit? Zvažování šancí na pořízení jedinečných fotografií oproti souvisejícím hrozbám je nekonečným dilematem Forsterovy práce. I přes nejpečlivější plánování a používání kvalitního vybavení se fotograf stále znovu dostává do prekérních situací. Naposledy v dubnu, kdy jej v čilských Andách daleko od jakékoliv civilizace zaskočila neočekávaná sněhová bouře, půlmetrová vrstva sněhu a pád teploty na -23 °C.

Jen s velkým štěstím a značnou námahou se Forster dostal na strážní stanoviště čilské armády, kde nečas přečkal a tím se zachránil. K Forsterovu vybavení vždy patří i satelitní telefon sítě Iridium, jímž si může i do odlehlých oblastí přivolat pomoc. Ale telefon nepoužívá jen v nouzi – zůstává přes něj v kontaktu i se svou manželkou a tříletým synem, pokud zrovna necestují s ním.

Rozhovor se Stefanem Forsterem:

Míváš při riskantních výpravách někdy pochybnosti? Zvlášť teď, když sis pořídil rodinu... 


Stefan Forster: Velmi přesně si rozmýšlím, jaká nebezpečí podstoupím. Své expedice plánuji velice důsledně. Ale vždy se určitému nebezpečí vystavuji a některé okolnosti prostě nemůžu ovlivnit. Ale krajinářská fotografie je mým povoláním. Prostě nemůžu jinak – žiju pro ni.

Jakou důležitost přikládáš zpracování fotografií?


Forster:
Odmítám jakýkoliv druh manipulace se snímky. Příroda nám naděluje tak neuvěřitelné scenérie s téměř nadpozemskými barvami a laděním barev! A ty chci prožít a zachytit. Tvůrcem mých snímků je příroda, ne fotograf. Mým úkolem je jenom ukázat pozorovateli, jak překrásná naše planeta je a co je třeba chránit. Retušováním fotografií se z toho ztrácí osobitost a hodnověrnost.

Takže své záběry vůbec neupravuješ?


Forster:
Samozřejmě své snímky upravuji. Práce s fotografií začíná už při expozici: použitím polarizačního, šedého nebo šedého přechodového filtru se již při fotografování snažím dosáhnout dokonale tvarovaného histogramu. Na počítači snímky ještě optimalizuji v Lightroomu. Stojím si ale za tím, že při svých optimalizacích si vystačím jen s celkovou nebo lokální úpravou jasu (pomocí přechodových nebo radiálních filtrů apod.).

Letos ses stal globálním ambasadorem ColorEdge EIZO. Jaký význam při zpracování fotografií pro tebe má monitor?


Forster: Monitor je základním stavebním kamenem mé digitální temné komory. Jen kalibrovaný grafický monitor mi má data ukáže tak, jak skutečně vypadají. A jedině když je toto splněno, mohou mé snímky na výtisku nebo v knize vypadat tak, jak je vidím na obrazovce. Kromě toho je pro mě velice důležité, aby můj monitor pokrýval celý prostor Adobe RGB a jeho zobrazení bylo na celé ploše absolutně homogenní. Při fotografování přírody jsou obzvláště významné modré a zelené odstíny a v nich nabízí prostor Adobe RGB zásadně více tónů, než prostor sRGB. Teprve s monitorem kategorie Wide Gamut můžu plně využít potenciál svého fotografického vybavení a zachytit ohromující barevnost přírody.

Jaké monitory teď používáš? 


Forster: Už dvanáct roků používám EIZO. Nejvíc teď pracuji s monitorem ColorEdge CG318-4K. Obrazovka s úhlopříčkou 31 palců mi poskytuje opravdu hodně místa a rozlišení 4K přináší až nepochopitelnou ostrost. A díky vestavěnému kalibračnímu senzoru se můžu spolehnout, že monitor je pořád dokonale zkalibrovaný.

Co teď chystáš?


Forster: Jsem úplně hotový z extrémního úspěchu mé první knihy „Chasing Light“ – už za tři týdny se první vydání rozebralo a musel se objednat dotisk. Úspěch mě přivedl k tomu, abych začal pracovat na další knize. Kromě toho budu v roce 2018 poprvé cestovat s Explorou po celém Švýcarsku se svojí novou diashow „V říši světel“. Stejná přednáška bude k vidění i na festivalu Mundologia ve Freiburgu. Jinak sleduji stále stejný cíl: průběžně rozšiřovat své portfolio a ukazovat lidem krásy přírody.

O Stefanu Forsterovi

Jedenatřicetiletý švýcarský fotograf Stefan Forster tráví šest měsíců v roce na cestách po světě. Po zbytek roku provozuje svoji fotografickou akademii ve Wilu v kantonu Sankt Gallen. V létě 2017 vyšla jeho první kniha „Chasing Light“. V knize vydané nakladatelstvím teNeues lze obdivovat 160 nejkrásnějších snímků Stefana Forstera.

Webové stránky Stefana Forstera

Další informace o knize „Chasing Light“

CG318-4K Řada CG
CG318-4K ColorEdge

31Palcový monitor CG318-4K je díky svému rozlišení 4K-DCI předurčen pro oblast médií a zábavního průmyslu. Je vybaven panelem IPS Wide Gamut a automatickou kalibrací.

  • 78,9 (31,1 palců)
  • 4.096 x 2.160 (4K)
  • IPS (Wide Gamut)
  • Max. pozorovací úhel ve vodorovném směru: 178°
  • Formát 17:9
119.990 Kč
Běžná cena vč. 21 % DPH.
  • 78,9 (31,1 palců)
  • 4.096 x 2.160 (4K)
  • IPS (Wide Gamut)
  • Max. pozorovací úhel ve vodorovném směru: 178°
  • Formát 17:9