V uplynulých letech strmě narostl počet pracovišť vybavených obrazovkami. Německý Spolkový statistický úřad udává, že již dnes pracují před obrazovkou dva ze tří zaměstnanců ve věku 25 až 54 let. S pokračující digitalizací lze v budoucnosti očekávat další nárůst tohoto podílu. Avšak přechod od fyzické práce k převážně sedavému zaměstnání vede k jednostrannému zatěžování lidského těla a k chorobám svalstva, opěrné soustavy a zraku. Bezprostředním důsledkem může být snížená výkonnost nebo dokonce dlouhodobá pracovní neschopnost zaměstnanců. Ergonomicky zařízené obrazovkové pracoviště dokáže takovým nežádoucím jevům účinně předejít a zároveň se postará i o vyšší motivaci zaměstnanců.

Podmínky v místnosti: rozdíl spočívá v prostředí

Rámcové požadavky týkající se pracovišť s monitory upravuje zejména Předpis o pracovištích. Základ ergonomického pracoviště přitom tvoří správně umístěný psací stůl. Pokud je to možné, neměl by stát přímo před oknem. Když je okno hned za monitorem, vytváří přes den příliš jasnou plochu kontrastující s obrazovkou. To může přivodit únavu zraku nebo bolesti hlavy. Pokud uživatel sedí naopak zády k oknu, budou jej rušit odlesky na obrazovce. Jako ideální se ukazuje umístění stolu kolmo k oknu. Dále lze doporučit doplnění oken o žaluzie nebo rolety, aby se předešlo oslňování pracovníků. Nezbytné je rovněž dostatečné a neoslňující stropní osvětlení; optimální intenzita leží v rozmezí 400 až 600 luxů.

Psací stůl a kancelářská židle: nastavitelnost je alfa a omega

Není psací stůl jako psací stůl. Stůl vyhovující při krátkodobém domácím používání nebývá z hlediska ergonomie přijatelný pro každodenní intenzivní práci trvající osm či více hodin. Stůl na pracovišti s monitorem by měl být výškově nastavitelný v rozsahu 68 až 76 centimetrů a měl by poskytovat dostatečně velkou nelesknoucí se pracovní plochu. Stůl je správně nastaven, když mezi stehnem uživatele a spodní hranou psacího stolu zbývá přibližně deset centimetrů místa. Zvláštní pozornost je třeba věnovat i kancelářské židli. Židle musí být vhodná nejméně pro osmihodinové používání a musí být velmi stabilní. Výšková nastavitelnost stejně jako nastavitelné opěradlo představují naprostou nezbytnost. Židle by v ideálním případě měla poskytovat i oporu bederní části páteře. Ukazuje se, že při sezení v optimální pozici koleno svírá pravý úhel a chodidla jsou položena rovně na podlaze. Loket by měl být ohnutý rovněž pod pravým úhlem a předloktí by měla uvolněně ležet na ploše stolu, aniž by přitom uživatel musel zvedat ramena.

Zároveň je třeba mít na paměti, že bychom neměli sedět dlouhou dobu ve strnulé pozici. Polohu je naopak třeba často obměňovat, aby nedocházelo k jednostrannému zatěžování opěrné soustavy a meziobratlových plotének. Použitelnou alternativu a dobrý skutek pro ploténky představuje alespoň občasné používání sedacího míče. Ze zdravotního hlediska je přínosné i trávení části pracovní doby vestoje. Takovou možnost poskytují psací stoly s vestavěným elektrickým zvedacím mechanizmem. 

Ergonomická poloha na pracovišti
Při vzdálenosti 50 až 80 cm od monitoru bychom se na obrazovku měli dívat pod úhlem alespoň 20 stupňů. V ergonomicky příznivé pozici je loket ohnutý pod úhlem asi 90 stupňů a dlaňová opěrka snižuje namáhání zápěstí. Stehna spočívají rovnoběžně s podlahou. Pocity únavy lze volitelně potlačit opěrkou chodidel.

Vhodný monitor

Monitor si coby ústřední součást pracoviště zaslouží zvláštní pozornost. Časy, kdy psacím stolům vévodily obrovské a neforemné monitory s klasickou obrazovkou, už naštěstí patří minulosti. Jejich místo mezitím převzaly ploché obrazovky. Mezi jejich přednosti patří podstatně menší prostorové nároky a větší úhlopříčky. Nelze však říci, že by se pro náročné nasazení na pracovišti hodila jakákoliv plochá obrazovka. Nevhodné jsou panely s lesklým povrchem (tzv. „glare“), který způsobuje silné odlesky. Už při slabých odlescích zaujímají uživatelé instinktivně takovou pozici, v níž se rušivé paprsky projevují slaběji. Důsledkem může být strnulost a při dlouhodobém působení dokonce i chybné držení těla. Méně vhodné jsou také přístroje s velmi lesklými rámečky. Mohou sice vypadat elegantně, nicméně rovněž způsobují podráždění očí světelnými odrazy. Pro profesionální nasazení jsou naprosto nevhodné i monitory projevující se byť jen slabým chvěním nebo poblikáváním obrazu. U moderních plochých obrazovek může chvění vznikat jako důsledek regulace jasu podsvícení. Často se zde používá pulsně-šířková modulace (PWM), kterou mohou citliví jedinci vnímat jako rušivé poblikávání. Jinou možnost představuje stejnosměrná regulace jasu založená na přizpůsobování velikosti proudu. Ovšem i tuto variantu provází nevýhoda: při nízkých úrovních jasu lze jen obtížně ovládat barvy. Společnost EIZO coby specialista na monitory však přišla se zajímavým přístupem a rozhodla se používat obě technologie v jednom přístroji zároveň. Při nízkých úrovních jasu se uplatňuje pulsně-šířková modulace, zatímco stejnosměrná regulace přichází ke slovu při vysokém jasu. Výsledkem je obraz bez chvění a bez nadměrného namáhání zraku za všech podmínek.

Podrobnější informace
Prevence únavy očí

V EIZO jsme se věnovali důslednému výzkumu příčin únavy očí, abychom na základě získaných poznatků vyvinuli monitory, jež šetří váš zrak.

Řešení pro obraz bez chvění

Pro splnění všech ergonomických požadavků je vhodná výškově nastavitelná obrazovka. Přitom je podstatné, aby panel bylo možné posouvat ve velkém rozsahu nejen vzhůru, ale aby v případě potřeby umožňoval i spuštění až na úroveň desky stolu. Pak bude možné dostatečně vyhovět individuálním potřebám jednotlivých pracovníků. V závislosti na oblasti použití je v některých případech užitečná i možnost otočení obrazovky – tzv. funkce pivot. Monitor musí samozřejmě poskytovat náležitě velkou plochu. Jako standard se pro běžné kancelářské použití v současnosti ustálila úhlopříčka 22 až 24 palců. Zároveň je nezbytné zvolit odpovídající rozlišení obrazovky. Při úhlopříčce 24 palců představuje dobrý kompromis mezi kvalitou zobrazení a velikostí plochy fyzické rozlišení 1920×1200 pixelů (WUXGA). Předností takových přístrojů je schopnost zobrazovat stránky ve formátu A4 ve skutečné velikosti. V některých případech – například na pracovištích CAD – je vhodnější přiklonit se k úhlopříčkám 27 až 31 palců a rozlišení 2560×1440 až 4096×2160 bodů (4K), případně ještě více. Aby uživatele nerušil měnící se kontrast a různá kvalita obrazu při pohledu z různých zorných úhlů, doporučuje se volit monitory osazené panely IPS nebo VA, jež co do stability zorných úhlů výrazně překonávají panely typu TN.

Správné rozmístění monitoru a vstupních zařízení

Maximální výška horního okraje obrazovky by měla ležet pod vodorovnou pohledovou osou. Pokud navíc pohledová osa směřující na střed obrazovky svírá s horizontálou úhel přibližně 35 stupňů, jsou vytvořeny optimální pozorovací podmínky bez únavného a zdravotně nevhodného držení těla.

Ani u toho nejlepšího monitoru nevyniknou všechny přednosti, když jej na psacím stole nepostavíme na správné místo. Z ergonomického hlediska lze upřednostnit umístění obrazovky přímo před uživatelem. Pokud monitor naopak stojí stranou nebo je nadměrně široký, musí uživatel neustále natáčet hlavu do příslušného směru. Tělo pak setrvává v nepřirozené poloze. Následkem jsou křeče v ramenou a šíji a bolesti hlavy. Vzdálenost mezi uživatelem a monitorem by v závislosti na úhlopříčce obrazovky měla činit 50 až 80 centimetrů. Horní okraj obrazovky musí při správně nastavené výšce ležet výrazně pod úrovní očí. V závislosti na úhlopříčce obrazovky a tělesných proporcích bude třeba využít široký rozsah nastavitelnosti monitoru. Důležitá je velká nastavitelnost ve směru dolů, aby bylo možné obrazovku v případě potřeby spustit až na úroveň desky stolu. Rozsah nastavitelnosti ve směru vzhůru může být podstatný pro vysoké uživatele nebo u malých obrazovek. 

Typické rozhraní člověk-stroj na dnešním počítačovém pracovišti představuje myš a klávesnice. Z ergonomického pohledu je vhodná klávesnice s měkkou opěrkou bříška dlaně, která přispívá k uvolněnějšímu zápěstí. Správné uspořádání myši a klávesnice může účinně předcházet vzniku syndromu karpálního kanálu.

Shrnutí poznatků o pracovištích s monitorem

Ergonomicky správně zařízené pracoviště nepředstavuje žádný luxus, ale naopak naprostou nezbytnost, a to i z pohledu hospodaření firmy. Jediný den absence způsobné zdravotními problémy může firmu stát více než ergonomická kancelářská židle nebo flexibilně polohovatelný monitor. Odpovídající pracoviště předchází vzniku závažných onemocnění a vadného držení těla a tím omezuje nebezpečí dlouhodobé pracovní neschopnosti. K tomu je třeba připočíst, že moderně zařízené obrazovkové pracoviště zvyšuje i motivaci zaměstnanců a tím aktivně přispívá k vyšší produktivitě.

Přehled výrobků

Stručně o komerčních monitorech
Všechny kancelářské monitory

Promyšlené do posledního detailu

Detailní pohled na ergonomické vlastnosti EIZO
Prohlédnout