Jan Wischermann

Po práci mediálního designéra a uměleckého ředitele založil Jan Wischermann v roce 2009 vlastní firmu a několik agentur. Pomocí zkušených mentorů rozšiřoval své odborné znalosti v oblasti retuše a stále více se zaměřoval na retušování vlasů. Dnes je Wischermann vyhledávaným odborníkem, jehož práci důvěřuje řada značek a fotografů.

Odborné znalosti Jana Wischermanna rostly po mnoho let v úzké spolupráci s předními mezinárodními fotografy, retušéry a kreativními řediteli. Jedna věc se ukázala jako jasná: pokud chcete pracovat na nejvyšší úrovni, potřebujete nejen talent, ale i přístup. Spolu s mezinárodně uznávaným fotografem Perem Appelgrenem proto na začátku roku 2026 založil The Curated Lab – mezinárodní platformu pro růst špičkových kreativců. The Curated Lab je určena ambiciózním fotografům, retušérům a vizuálním kreativcům, kteří pracují na mezinárodní úrovni nebo o to usilují.

Jádrem jsou živé workshopy s Janem Wischermannem, Perem Appelgrenem a vybranými hosty z mezinárodního kreativního průmyslu: producenty agentur, šéfredaktory renomovaných časopisů, zástupci fotografů, kreativními řediteli, odborníky z oboru a dalšími osobami s rozhodovacími pravomocemi. To umožňuje "Lab Family" přímý přístup k perspektivám a osobám s rozhodovací pravomocí, které jsou jinak dostupné pouze prostřednictvím dlouhodobě zavedených sítí. Členové se mohou ptát, porozumět procesům a dozvědět se o očekávání agentur a značek - a získat tak poznatky, které dalece přesahují rámec technických tutoriálů.

Kromě skutečných světelných scén z mezinárodních kampaní, originálních stylů Capture One a špičkových retušovacích postupů je jedna věc prvořadá: strategický růst. "Být mezinárodně úspěšný neznamená jen pořizovat dobré snímky. Znamená to pochopit produkční realitu, znát očekávání a poskytovat výsledky na nejvyšší úrovni," vysvětluje Jan Wischermann. Curated Lab tedy není archivem obsahu, ale rostoucím ekosystémem pro kreativce, kteří chtějí měřitelně zvýšit svou úroveň a strategicky orientovat svou kariéru na mezinárodní úrovni.

^{Foto: Per Appelgren, retušér: Jan Wischermann, klient: Kerastase, 
Model: Riccardo Simonetti, časopis: Vogue Germany}

Téměř žádné reklamní snímky nevznikají pouhým stisknutím tlačítka spouště. Většina snímků je složitě retušována. Ve skutečnosti je mnoho snímků spíše kompozicemi, kde se spojují různé prvky, modely jsou začleněny do jiného prostředí, perspektivy musí být upraveny a uvedeny do celkové harmonické situace.

Pro Jana Wischermanna není retušování opravnou operací, ale návrhářskou disciplínou: "Pro mě retuš nikdy nebyla od toho, abych opravoval chyby, ale abych ze snímku dostal to, co se nedalo zachytit přímo fotografií – nebo dokonce umělou inteligencí." Jeho sada nástrojů je pojata vizuálně a psychologicky: sledování očí, kontrasty, barevné harmonie, záměrné zeslabení nebo zdůraznění. Rozhodující než jednotlivé techniky je však sladění mnoha drobných rozhodnutí, která vyžadují úzkou spolupráci s fotografem a uměleckým ředitelem. "Dobrý snímek vzniká, když profesionálové spolupracují," shrnuje.

^{Foto: Armin Morbach, retušér: Jan Wischermann, klient: Schwarzkopf, časopis: TUSH Magazine}

Pokud jde o fotografie vlasů je obzvláště zřejmé, proč je retušování nepostradatelné. Vlasy nic neodpouštějí. I ty nejmenší nesrovnalosti v objemu, struktuře nebo koříncích jsou okamžitě viditelné, zejména v kosmetických a vlasových kampaních zaměřených na barvy vlasů.

Vlasy často nepadají přesně tak, jak vyžaduje představa snímku, nebo nevypadají dostatečně plně. Proto se pravidelně používají prodloužené vlasy nebo paruky. Modelky si ne vždy chtějí trvale barvit své pravé vlasy, zejména pro kampaně s barvením. Paruky a prodloužené vlasy jsou řešením i výzvou. Zejména krajkové předěly, přechody nebo jemné síťované struktury se před fotoaparátem rychle prozradí a vyžadují precizní a propracovanou retuš. Právě zde se uplatní dlouholetá specializace Jana Wischermanna: přidávání objemu, úprava délek, harmonizace textur a přesné sladění barev vlasů s referencemi jsou součástí jeho každodenní práce již řadu let.

^{Foto: Armin Morbach, retušér: Jan Wischermann, klient: GHD,
[[[Model]]]: Valentijn Dijkman, Luca Marie Lorenz, Yasmin Bal, časopis: TUSH Magazine}

Pro Jana Wischermann začíná jeho práce rozhovorem s fotografem, uměleckým ředitelem nebo produkčním týmem, při kterém se probírají cíle kampaně a postoj značky. Poté následuje vyvolání formátu RAW, obvykle v aplikaci Capture One. Detailní práce se pak provádí ve Photoshopu. Vše je nedestruktivní, vše je vratné. "Nejhorší by bylo, kdybyste se dostali do bodu, kdy už se nedají úpravy vrátit zpět."

U redakčních snímků často provádí barevnou gradaci v Capture One. U komerčních zakázek přenáší barevnou gradaci do Photoshopu, aby zachoval maximální vratnost. "Okolní" procesy jsou automatizované: Akce pro výstupní formáty, nastavení úrovní kontrastu, knihovny pro konkrétní vzhledy. Hlavní činnost "vidění, rozhodování a dolaďování" zůstává manuální prací.

Srdcem Wischermannova pracovního postupu při zpracování obrazu jsou monitory ColorEdge. Jan Wischermann používá v kanceláři monitor ColorEdge CG3100X. Doma a u svého týmu má monitor ColorEdge CG2700X. Absolutní přesnost je nutností. Vše stojí a padá se spolehlivým "referenčním zobrazením". "Při své tvůrčí práci se nechci ptát sám sebe, zda to, co vidím na monitoru, skutečně odpovídá obrazovému souboru. Od svých nástrojů očekávám 100 procent. Jen tak se mohu s čistou hlavou plně soustředit na retušování," zdůrazňuje Jan Wischermann. Dokonalá kalibrace, reprodukovatelné podmínky, jasná komunikace v korekčních smyčkách – tak se z "to se mi líbí" stává spolehlivé "to je správně".

Monitory ColorEdge z řady CG poskytují právě tuto jistotu. Spolehlivé, reprodukovatelné a trvale stabilní bez nutnosti další údržby. Díky integrovaným kalibračním senzorům se monitory CG ColorEdge v nastavených intervalech automaticky nastavují a zajišťují trvale stabilní zobrazení. "Díky obrovskému barevnému prostoru mohu spolehlivě simulovat všechny myslitelné výstupní formáty a poskytnout svým zákazníkům dokonalé soubory pro širokou škálu aplikací," vysvětluje Jan Wischermann. Nezáleží na tom, zda se jedná o umělecký tisk, obaly, velké kampaně nebo zobrazení na webu.

^{Foto: Moja, retušér: Jan Wischermann,
Modelky: Laura Sanchez, Lohana Saby, Amelie Kammel, Lobke Leemans, Kasia Maria Smulska, Lauren Versnick}

Jednou z takových výjimečných produkcí je společný projekt Ženy a kino fotografky Moji a Jana Wischermanna, který se již několik let promítá na filmovém festivalu v Cannes. Úkolem tohoto projektu je upravit snímky tak, aby vypadaly stejně dokonale neosvětlené ve dne i podsvícené v noci na velkých plochách kolem červeného koberce v hotelu Barrière Le Majestic.

^{Foto: Jessi Lang, umělec: Moja, retušér: Jan Wischerman}

Díky připojení USB-C, integrovanému portu LAN a přepínači KVM nahrazují monitory také kompletní dokovací stanici a vytvářejí flexibilní sestavu, která může plynule přepínat mezi více počítači. Vzniká tak pracovní prostředí, které tvůrcům poskytuje přesně to, co potřebují: nefalšovanou realitu – a jistotu, že každý detail je správný.

Typická úskalí v počáteční fázi
Retušování může udělat hodně – nemělo by však nést vinu za to, čemu se dalo vyhnout na place. Jan Wischermann se znovu a znovu setkává se třemi klasickými případy:

• Špatný výběr obrázku: Někdy je vybraný snímek s nejkrásnějším výrazem tváře rozostřený. "Když přijdou rozmazané snímky, je to vždycky výzva – ale musíte pracovat s tím, co máte."
• Nedbalost při stylizaci: "Udělámeto dodatečně", místo abychom to odstranili na místě, a najednou je třeba vyhladit nespočet přehybů na košili nebo obrazově důležitá místa v pohybové neostrosti. To lze napravit, ale stojí to čas a peníze.
• Nesourodé světlo pro kompozice: Při výběru pozadí, [[[Model]]], světla a perspektivních prvků se nedbalo na to, aby vše do sebe zapadalo. Úprava je tak zbytečně časově náročná.

Technologie svádí. Pro Jana Wischermanna je proto "nechat být" přinejmenším stejně důležité jako "upravit". Osvojil si proto rutinu: "Když skončím s retuší, úplně ji vyndám a aktivuji jednotlivé pracovní kroky a zvýším jejich intenzitu. U pleti se často ukáže, že 50–70 procent je ten správný bod – dost na to, aby se vylepšila, ale ne dost na to, aby se odcizila. Méně je často více. Zejména v oblasti vlasů se dnes neretušuje každý vlas. Poletující chloupky mohou zůstat." Protiváha až příliš hladké estetice umělé inteligence.

^{Foto: Per Appelgren, retušér: Jan Wischermann}

V ideálním případě je Jan Wischermann zapojen do projektu již od samého začátku. Nejlépe ještě před focením. Tak může poskytnout rady, které usnadní postprodukci. Tak je tomu i v případě produkce "Žena a kino": propracované záběry jsou promyšleny objektivem fotografa a retušéra již během koncepce a přípravy. Cíl: barevná gradace, která spojuje různé motivy do ucelené série.

Jan Wischermann automatizoval opakující se úlohy dávno před generativní umělou inteligencí. Dnes AI přebírá především nezajímavé úkoly. "Tady je AI spasitelem," říká Jan Wischermann spokojeně. Vzrušující to začíná být i tehdy, když se AI používá ke rozšíření nápadů: zkoušení variant účesů, skicování kompozičních směrů – "jako tvůrčí kamarád", jak říká. Konečný obrázek zůstává kurátorským výsledkem. Právní čistota je pro něj neoddiskutovatelná – zejména pokud jde o komerční aplikace, obaly nebo použití virtuálních [[[Model]]]ů. Nástroje musí zajišťovat řetězce práv, data musí být transparentní, jinak je jejich použití tabu. Způsob, jakým zákazníci nakládají s umělou inteligencí, se však neustále mění.

Stále populárnější je používání obrazového obsahu nebo pozadí generovaného AI. Stále častěji se také používají [[[Model]]]y AI. "AI nezmizí a radikálně mění průmysl. Největší slabinou AI je kreativita a porušování pravidel," vysvětluje Jan Wischermann a pokračuje: "AI je založena na tréninkových datech a pravděpodobnostech. Nevytváří nic nového. Místo toho většinou reprodukuje staré. Jsem si jistý, že AI bude i v budoucnu zjednodušovat nebo dokonce nahrazovat procesy. Nemůže však nahradit lidskou kreativitu (alespoň zatím)".

Zatímco generativní modely umělé inteligence otřásají fotografickým průmyslem, Jan Wischermanna se primárně zajímá o další posun: modulární tvůrčí pracovní postupy založené na uzlech, v nichž lze flexibilně kombinovat obrázky, video, 3D a kompoziční kroky a poskytovat je jako malé "aplikace". Jedna zásada však pro něj zůstává rozhodující: Idea first – tool second. "Přestal jsem se ponořovat do každé nové funkce nebo nástroje do posledního detailu. Často se krátce poté objeví nové nástroje, které dokážou vše mnohem lépe," shrnuje Jan Wischermann a dodává: "Jde o to mít nejprve jasnou představu, jasnou vizi – a pak teprve vybrat ten správný nástroj."

Jan Wischermann představuje retuš, která není vidět - a právě proto funguje. Jeho práce ukazuje, jak úzce je propojena řemeslná zručnost, psychologie vnímání a porozumění značce. Mezi dokonalostí a charakterem, automatizací, manuální prací, kontrolou a důvěrou se pohybuje na cestě, která snímky "neopravuje", ale dotváří. Nebo, jak sám říká: "Dobrý retušér diriguje koncert jas, barvy a sytosti tak, aby výsledkem vize kreativce a klienta byl obraz, který vypráví ten správný příběh."